Pernštejn byl postaven mezi lety 1270–1285 pány z Pernštejna a až do roku 1596 sloužil jako jejich rodové sídlo. Pernštejnové se postupně vypracovali na jeden z nejmocnějších šlechtických rodů v českých zemích, který svým bohatstvím na konci středověku překonával i jihočeské Rožmberky. Aby hrad náležitým způsobem odrážel jejich postavení, byl mezi polovinou 15. a 16. století nákladně přestavěn v pozdně gotickém a renesančním stylu. Za dobu své existence nebyl nikdy doby. Ještě za třicetileté války v roce 1645 dokázal odolat švédskému obléhání. Roli aristokratické rezidence plnil bez větších úprav až do roku 1945, kdy byl posledním majitelům z rodu Mitrovských na základě Benešových dekretů zkonfiskován.
Hrad unikl puristickým přestavbám, v 19. století oblíbeným, a do dnešních dnů se tak zachoval ve vzácně autentické pozdně středověké podobě. Původní hradní jádro s obrannou věží Barborkou dnes téměř zcela zaplňují dva paláce a obytná věž. Jejich stěny pokrývá množství malebných pozdně gotických arkýřů, kterým Pernštejn vděčí za svoji nezaměnitelnou podobu. Spojení mezi paláci zajistila unikátní okružní chodba vedoucí po temeni bývalé hradby. Bohatou historii hradu odráží rozmanitá výzdoba interiérů, vytvořená v rozmezí od 14. do 19. století. Za pozornost stojí především vstupní sál staršího, jižního paláce s pozdně gotickou sklípkovou klenbou a barokním štukem zdobený Rytířský sál. Velká část kamenických detailů, například ostění portálů, byla zhotovena z místního nedvědického mramoru. Pernštejnu se proto někdy říká „mramorový hrad“. Z východní strany přiléhá k hradnímu jádru třetí, renesanční palác Jana IV. z Pernštejna z let 1521–1548, ve kterém byla v 19. století zřízena novogoticky vyzdobená knihovna. Kolem hradního jádra se rozkládá rozsáhlé vnitřní předhradí s provozními a hospodářskými budovami. K původně obranné Hodinové věži na severovýchodním nároží, sloužící od počátku 17. století jako zvonice, přiléhá barokně vyzdobená kaple Obrácení sv. Pavla. Vstupní bránu střeží uprostřed severní hradby hranolová věž Čtyř ročních období, která zároveň sloužila jako hladomorna. Přístupovou cestu k hradu na úzkém hřebeni postupně zaplnila další dvě předhradí, chráněná předsunutým opevněním a mohutným barbakánem.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.