Hrad Křivoklát

Křivoklát byl postaven ve 30. až 80. letech 13. století za vlády Václava I. a Přemysla Otakara II. Byl oblíbeným sídlem přemyslovských a lucemburských králů, kteří často vyráželi na lov do okolních lesů. V 80. letech 14. století byl výrazně upraven a rozšířen Václavem IV.  Současná podoba hradu pochází především z konce 15. a počátku 16. století, kdy byl velkolepě přestavěn v pozdně gotickém stylu Vladislavem II. Jagellonským a stal se jednou z nejreprezentativnějších rezidencí pozdně středověkých Čech. Poté již jeho význam upadal a za vlády Habsburků zastával pouze funkci hospodářského a správního střediska. Zároveň byl státním vězením. V roce 1733 přešel hrad do vlastnictví knížecího rodu Fürstenbergů, kteří jej mezi lety 1856–1921 nechali puristicky restaurovat podle návrhu Josefa Mockera a Kamila Hilberta. V roce 1929 byl prodán československému státu.

Hrad se rozkládá v údolí Rakovnického potoka na ostrohu ve tvaru trojúhelníku rozděleném do dvou částí. Vstup na jižní straně skrze tzv. Prochoditou věž z konce 14. století ústí do dolního hradu, kde se nachází budova bývalého purkrabství, hejtmanství, kuchyně a tzv. manské domy (obydlí pro nižší šlechtice, konající na hradě službu). Hradní jádro (horní hrad) se nachází v severozápadní části ostrohu. Tvoří jej velká válcovitá věž ze 13. století a tři vzájemně propojené paláce, uzavírající vnitřní dvůr. V západním paláci se nachází monumentální královský sál, který je po Vladislavském sále na Pražském hradě největším středověkým světským prostorem v České republice. Mimořádně cenná je pozdně gotická kaple Korunování Panny Marie v jižním paláci, jejíž síťovou klenbu zakončuje v duchu architektonické tradice Petra Parléře vysutý svorník. Do dnešních dnů se dochovala v téměř původní podobě, včetně bohatě zdobeného oltáře z roku 1490 a soch z 16. století na stěnách.

Při pozdně gotické přestavbě dostal hrad také na svou dobu nebývale moderní systém opevnění. Nová parkánová hradba se střeleckými ochozy byla doplněna bateriovou věží a několika dělostřeleckými baštami (dnes zachována především Zlatá bašta v jihovýchodním nároží). Ty umožňovaly v tehdejších Čechách dosud nevídanou aktivní dělostřeleckou obranu a předznamenávaly již nástup raně novověkých opevňovacích technik.

DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. Dějiny hradů a tvrzí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2012. 432 s. ISBN 978-80-242-3745-9.
DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 3., opr. vyd. Praha: Libri, 2009. 733 s. ISBN 978-80-7277-402-9.
KAŠE, Jiří a OUTRATA, Jan Jakub. Křivoklát. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1983. 141 s.