Hrad Karlštejn

Karlštejn byl postaven v letech 1348–1357 jako reprezentativní soukromá rezidence císaře Karla IV. a později také jako místo pro uložení mnoha cenných relikvií a korunovačních klenotů Svaté říše římské (do roku 1420). Karel IV. na výstavbu osobně dohlížel a často na hradě pobýval. V letech 1436–1619 zde byly uloženy české korunovační klenoty a zemský archiv. Za dobu své existence čelil hrad dvěma velkým obléháním, v roce 1422 odolal husitským vojskům a roku 1648 Švédům. Nádale sloužil jako centrum hospodářské správy a začal postupně chátrat. V letech 1887–1905 proběhla podle návrhu Josefa Mockera rozsáhlá přestavba hradu, která mu měla navrátit idealizovanou gotickou podobu. Její kontroverzní výsledek byl však již tehdy předmětem kritiky.

Postavení Karlštejna je mezi českými hrady zcela výjimečné. Jeho funkce císařské rezidence a úložiště říšských korunovačních klenotů vyžadovala, aby byl nejen mohutnou pevností a reprezentativním sídlem, ale také duchovním místem nejvyššího významu. Z tohoto důvodu se v něm nachází nebývalé množství sakrálních prostor, o které se starala samostatně založená karlštejnská kapitula.

Mohutný hrad se nachází na skalní ostrožně a jeho čtyři vzájemně oddělené části jsou stupňovitě uspořádány podle své důležitosti. Nejníže je umístěna studniční věž se šlapacím kolem a 78 m hlubokou studnou. Výše se nachází budova purkrabství a císařský palác s obytnými prostory panovníka a jeho dvora. Nad ním byla vystavěna Mariánská věž, ve které byl dodatečně zřízen kapitulní kostel Panny Marie. Zdejší cenné nástěnné malby zobrazují scény z Apokalypsy a tzv. ostatkové scény, v nichž Karel IV. přijímá a ukládá ostatky svatých. Přímo ke kostelu přiléhá kaple sv. Kateřiny, sloužící jako soukromá oratoř císaře. Nejvýše položenou částí hradu je Velká věž, spojená s Mariánskou věží dřevěným mostem. V jejím nitru se ukrývá nejcennější prostor celého hradu, kaple sv. Kříže, proslulá svojí mimořádnou gotickou výzdobou. Právě zde byly uchovávány korunovační klenoty a nejcennější relikvie. Pozlacenou křížovou klenbu zdobí hvězdy z benátského skla. Stěny pokrývají polodrahokamy a naprosto unikátní kolekce 129 gotických deskových obrazů, které v letech 1360–1365 zhotovil Mistr Theodorik. Zobrazují nebeské vojsko, tvořené světci a proroky, střežící zdejší uchovávané poklady.

DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. Dějiny hradů a tvrzí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2012. 432 s. ISBN 978-80-242-3745-9.
DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 3., opr. vyd. Praha: Libri, 2009. 733 s. ISBN 978-80-7277-402-9.
FAJT, Jiří, ROYT, Jan a GOTTFRIED, Libor. Posvátné prostory hradu Karlštejna. 2. vyd. V Praze: Národní památkový ústav, územní odborné pracovistě středních Čech ve spolupráci s Lepton studiem, 2010. 64 s. ISBN 978-80-86516-34-9.
KUBŮ, Naděžda. Hrad Karlštejn. V Praze: Státní památkový ústav středních Čech, 2001. 32 s. ISBN 80-85094-92-4.