Heydrichiáda

Jako heydrichiáda se označuje období tvrdých represí proti českému odboji a národu. V českých dějinách se rozlišují dvě „heydrichiády“ – první zahrnuje období po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího protektora Čech a Moravy až do jeho smrti a druhá heydrichiáda označuje období po jeho atentátu na něj v květnu 1942. První heydrichiáda začala příjezdem Reinharda Heydricha do Prahy a vyhlášením stanného práva v protektorátu, čímž byly zahájeny masové represe proti účastníkům českého odporu.

Dne 25. května 1942 hodili v rámci operace „Anthropoid“ čeští agenti Jozef Gabčík a Jan Kubiš bombu na auto Reinharda Heydricha, který na následky zranění kvůli otravě organismu osm dní nato zemřel. Ihned po jeho smrti byl v celém protektorátu vyhlášen výjimečný stav a začala operace proti atentátníkům a podporovatelům českého odporu, čímž zároveň propukla druhá heydrichiáda zaměřená proti všem, kdo atentátníky podporovali, i proti každému, kdo schvaloval český odpor. Cílem byla vedle odvety zejména demoralizace. Součástí se staly masové popravy, které si vyžádaly přes 2 000 mrtvých. Jeden z mnoha barbarských zločinů té doby představuje vyhlazení a vypálení dvou obcí, Lidic a Ležáků. Všichni muži a velká část žen z těchto vesnic byli zavražděni a děti transportovány do koncentračních táborů. Nedaleko Lidic dnes stojí sochy všech 82 dětí, které byly zavražděny v táboře Chełmno.

BUKOVSKÝ, Jaroslav et al. 70 let od heydrichiády. 1. vyd. Klatovy: Město Klatovy, 2013. 87 s. Klatovy v prostoru a čase; sv. 1. ISBN 978-80-260-3160-4.