Mezinárodně uznávaná česko-slovenská zpěvačka a herečka, je považována za první dámu českého šansonu.
*20. 10. 1931 Bratislava, Československo (dnešní Slovensko)
Hana Hegerová, rozená Carmen Farkašová, začínala jako herečka v žilinském divadle a jako zpěvačka se poprvé představila v roce 1957 na bratislavské scéně Tatra revue. Krátce nato nastoupila do pražského divadla Rokoko a zpívala v klubu Alhambra. Byla vyhraněným pěveckým typem, a když v roce 1961 nastoupila do angažmá v hudebním divadle Semafor, vnesla sem svůj dramatický způsob šansonového zpěvu. Jejím prvním hitem se stala píseň plná silných prožitků a vypjatých gest Zlá neděle od autorské dvojice Jiří Suchý a Jiří Šlitr, následovaná šansonem Milord z repertoáru Édith Piaf.
Byla také vyhledávanou filmovou a televizní herečkou. Její nejvýraznější dramatickou roli představuje postava dělnice Magdy v dramatu Naděje (1963) režiséra Karla Kachyni. V semaforské muzikálové komedii Kdyby tisíc klarinetů (1964) zazářila spolu s Waldemarem Matuškou a Karlem Gottem v písni Tak abyste to věděla.
Vždy si velmi pečlivě vybírala repertoár a ideálním textařem byl pro ni Pavel Kopta, jenž pro ni přebásnil šansony jako Lásko prokletá, Petr a Lucie nebo tragicky naléhavé židovské písně Noc a Židovská máma. Velkou odezvu měly i hity Bože můj, já chci zpět, emotivně vypjatý Rozvod nebo živelně zazpívané cikánské lidovky.
Hegerová neměla jako zpěvačka šansonů v zemích bývalého Československa konkurenci a v německy a francouzsky mluvících zemích si získala renomé a vydávala desky již počátkem 60. let. V roce 1967 oslnila v pařížské Olympii s francouzsky zpívanými písněmi a úspěch slavila i na festivalu MIDEM v Cannes. Slušně nastartovanou mezinárodní kariéru ale zhatila normalizace a série zákazů veřejného vystupování v letech 1977–1981, které vyvrcholily půlročním uvězněním pro údajnou zpronevěru.
Triumfální comeback zažila v roce 1987 se svým nejprodávanějším albem Potměšilý host, na němž spolupracovala s autorskou dvojicí Petr Hapka a Michal Horáček, obsahujícím hity jako Levandulová, Vana plná fialek nebo titulní Potměšilý host. Úspěšný návrat podpořil další singlový úspěch, slovensky zpívaná píseň Čerešne, čerpající z folkloru. Ani ve vyšším věku neztratila nic ze své umělecké síly a až do ukončení své kariéry v roce 2011 pravidelně vystupovala s komorními recitály.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
