Prvním doloženým františkánským domem v Čechách byl klášter Na Františku, založený Anežkou Přemyslovnou. V následujících obdobích založili v českých zemích své kláštery františkáni přísné i mírné observance. V současné době se členové a členky františkánského řádu věnují modlitbě, misii a duchovní službě.
První následovníci řádu svatého Františka přišli na české území kolem roku 1231 na pozvání českého krále Václava I. a jeho sestry sv. Anežky Přemyslovny, která v této době zakládá klášter Na Františku v Praze, nejprve pro ženskou větev řádu, klarisky, jejichž abatyší se stala. Brzy poté zde byli usídleni také mužští příslušníci řehole. Krátce na to vznikly v Čechách, na Moravě a ve Slezsku další konventy minoritského řádu (např. v Hradci Králové, Českém Krumlově, Olomouci, Brně, Opavě či Krnově). Budováním svých domů na okrajích měst napomáhali minorité a klarisky rozvoji měst a jejich kulturnímu a společenskému rozkvětu. V roce 1600 byl do českých zemí pod vedením sv. Vavřince z Brindisi přiveden také řád kapucínů, který založil svůj první konvent u kostela P. Marie královny andělů (přezdívaném Loreta na Hradčanech), později také u kostela sv. Josefa na Novém Městě pražském a v dalších městech. Řeholní domy františkánského řádu byly významně postiženy náboženskými válkami v první polovině 15. století, stejně jako vlnou rušení klášterů za josefinských reforem v 80. letech 18. století, kdy byly mimo jiné zrušeny všechny kláštery klarisek. Ženské příslušnice františkánského řádu se na české území vrací až v roce 1914, kdy do Litoměřic přichází z Holandska skupina sester klarisek-kapucínek. Poslední těžkou ranou postihující české kláštery bylo jejich nucené rušení a internace řeholníků na počátku 50. let v rámci tzv. akce K a akce Ř. Přestože v období komunistického režimu byl řeholní život oficiálně zakázán, stále se hledaly formy, jak tajně ve službě pokračovat. Vznikala tak řada tajných projektů, jako bylo například nevelké společenství mladých žen, které se v Brně tajně učily žít podle řehole sv. Kláry. Otevřený řeholní život se do Čech mohl vrátit až po roce 1989. V současné době zde působí kláštery minoritů (v Praze, Brně, Jihlavě, Opavě a Krnově), františkánů (v Praze, Brně, Liberci, Moravské Třebové, Plzni a Uherském Hradišti), kapucínů (v Praze, Olomouci a Sušici) a kapucínek (ve Šternberku). Jejich členové se věnují kontemplativní činnosti, duchovní službě, exerciciím či misii.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.