František Maxmilián Kaňka

^*18. 8. 1674, Praha – ^†14. 7. 1766, Praha

František Maxmilián Kaňka byl synem významného měšťana Starého Města pražského a stavitele pražského opevnění Víta Václava Kaňky. Vyučil se u Pavla Ignáce Bayera, samostatným stavitelem se stal roku 1699. Byl ovlivněn architekturou Giovanniho Battisty Alliprandiho a jako prováděcí stavitel realizoval některé stavby Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Díky svému diplomatickému nadání, technickému vzdělání a širokému rozhledu se Kaňka stal jedním z nejvyhledávanějších stavitelů předních šlechtických rodů, např. Černínů, Valdštejnů nebo Trauttmansdorffů. S řadou jejich příslušníků navíc udržoval blízké vztahy. Za svou práci dostával několikanásobně vyšší honoráře, než bylo v jeho době obvyklé, a na vrcholu své kariéry byl jedním z nejbohatších a nejlépe placených architektů v českých zemích. V roce 1724 byl jmenován císařským architektem. Od poloviny 20. let však Kaňka začal svoji činnost utlumovat a do roku 1734 ji zcela ukončil. Zbytek života strávil jako bohatý měšťan, věnující se především pivovarnictví.

Kaňkův přínos v oblasti architektury je spojován především se stavbami šlechtických sídel. Ty obvykle netvoří jednolitý celek, ale jsou rozčleněny do jednotlivých stavebních hmot, které dohromady vytvářejí malebnou sestavu, korunovanou mansardovými střechami, jež byly pro Kaňku charakteristické. Mezi nejstarší projekty patří zámky v Kolodějích a Hoříně, architektovo vrcholné období pak reprezentují zámky Jemniště a především Krásný Dvůr, kde je celá kompozice promyšleně gradována od nižších vstupních, hospodářských a bočních křídel až ke vstupu do hlavního objektu. Pro církevní řády navrhoval Kaňka budovy konventů, řadu menších neokázalých sakrálních staveb a nevyhýbal se ani drobnější architektuře sousoší, pomníků a oltářů. Nejvýznamnější však byla zakázka pražských jezuitů na dostavbu jezuitské koleje v Klementinu, kde Kaňka navrhl kostel sv. Klimenta, astronomickou věž a tzv. Zrcadlovou kapli.

Poznávacími prvky Kaňkova stylu byla střídmost a minimalistická vnější výzdoba, díky pečlivé práci s kompozičním uspořádáním jednotlivých staveb jim však nechyběl cit pro barokní dramatizaci. Interiéry navrhované Kaňkou jsou naopak obvykle bohatě zdobeny a často se na nich podíleli přední sochaři své doby.

MACEK, Petr, BIEGEL, Richard a BACHTÍK, Jakub. Barokní architektura v Čechách. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. 767 stran. ISBN 978-80-246-2736-6.
RANDÁK, Jan a kol. Osobnosti českých dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 432 s. ISBN 978-80-242-4196-8.