František Křižík

^*8. 7. 1847 Plánice – ^†22. 1. 1941 Stádlec

František Křižík navštěvoval reálnou školu v Klatovech, kterou později dokončil v Praze, neměl však peníze na poplatek za maturitu. Díky podpoře profesora Václava Zengera pak mohl dva roky studovat na pražské technice (dnešní ČVUT). Ještě jako student pracoval v dílně Markuse Kaufmanna, kde nejprve opravoval vadné signální přístroje pro uherskou Východní dráhu, poté byl poslán na Severní dráhu Ferdinandovu do Olomouce jako dozorce signálních přístrojů a následně do Krnova k Moravsko-slezské centrální dráze. Roku 1873 se Křižík stal přednostou telegrafního oddělení na trati Plzeň–Chomutov a v této době se již dostavil první významný úspěch s konstrukcí zabezpečovacích zařízení pro železnici, automatické blokové signální soustavy, která udržovala vlaky v náležité vzdálenosti od sebe (v té době byly vlakové nehody každodenním jevem). Ruský vynálezce Pavel Jabločkov inspiroval Křižíka k práci na diferenciální obloukové lampě, která byla v roce 1881 představena na výstavě v Paříži a na světové elektrotechnické výstavě oceněna zlatou medailí. Jen za patent obloukové lampy pro Anglii a USA obdržel Křižík 310 000 zlatých. V roce 1884 založil v Praze vlastní továrnu, v níž vyráběl lampy pro celou monarchii. Svůj vynález využil i ve světelné fontáně v pražských Holešovicích, která doposud patří k významným pražským atrakcím. Jeho továrna vyráběla světlomety, lustry, elektromotory, generátory, transformátory, elektrické lokomotivy a zařízení pro elektrárny. Křižíkovy lampy postupně elektrifikovaly vesnice a města po celém českém území, mezi prvními Jindřichův Hradec a Písek.

V roce 1889 postavil František Křižík elektrárnu na pražském Žižkově (šlo o první elektrárnu na českém území vůbec) a později svým zařízením vybavil dalších 130 elektráren, čímž ovládl český trh s elektřinou. V roce 1891 se v Praze konala Všeobecná zemská výstava, kterou František Křižík využil pro elektrifikaci kolejové dopravy. V Praze začala jezdit první elektrická tramvaj, a to z Letné ke Stromovce, kde výstava probíhala (první jízdu tramvaje řídil sám Křižík). Koňskou tramvaj nahradila v Praze tramvaj elektrická definitivně v roce 1905. František Křižík také nechal vybudovat první elektrifikovanou železniční trať v Rakousko-Uhersku, a to mezi Táborem a Bechyní.

Investice Křižíkovi sice přinesly značnou slávu, ale i obrovské dluhy. V roce 1913 již půjčky nemohl splácet a musel svou společnost přeměnit na akciovou. V roce 1917 jeho závod převzala Pražská úvěrní banka. Zemřel v průběhu druhé světové války u svého syna ve Stádlci v jižních Čechách a o pět dnů později byl pochován na vyšehradském Slavíně. Rozloučení s Františkem Křižíkem se stalo velkou národní manifestací proti nacistické okupaci. V současnosti jeho jméno nese řada ulic i jedna stanice pražského metra.

KRAUS, Ivo, KRÁLÍK, Jan a SERVUS, Stanislav. Vědci, vynálezci a podnikatelé v Českých zemích. Svazek druhý, Škoda, Křižík, Kolben, Klement, Baťa. Praha: Jonathan Livingston, s.r.o., 2017. 209 stran. ISBN 978-80-7551-036-5.