Jedna z neslavnějších světových výstav a první velká výstava uspořádaná po druhé světové válce, která přilákala velké množství výtvarníků a návštěvníků z celého světa a přinesla Československu velké uznání a dlouhou řadu ocenění.
Výstava EXPO 58 měla obrovskou odezvu a pro vývoj umění v Československu představovala velký přínos. Účast na výstavě umožnilo jisté politické uvolnění, vytvořilo rovněž předpoklady pro realizaci vlastních uměleckých projektů a zároveň předznamenalo období liberalizace v celé republice. Výstavu údajně navštívilo 42 mil. lidí a zúčastnilo se jí celkem 52 států. Československým pavilonem prošlo 6 mil. návštěvníků.
Celkovou výstavní expozici, která měla prezentovat československý stát a kulturu, navrhl Jindřich Santar ve spolupráci s dalšími výtvarníky. Jako nejlepší pavilon, jenž získal Zlatou hvězdu, nejvýznačnější ocenění výstavy, byl díky použití nových technologií, možnosti demontáže a výjimečnému interiéru vyhlášen právě československý pavilon. Autory návrhu hlavního pavilonu a budovy moderní restaurace byli architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný. Hlavní pavilon byl tvořen třemi vzájemně propojenými krychlemi, v nichž se nacházely tematicky uspořádané expozice (podle témat práce, odpočinek a kultura). Základem stavby byla ocelová trubková kostra, v hojné míře bylo použito sklo a také plastické hmoty. Oceňován byl rovněž interiér se vzácným nábytkem a uměleckými díly. Velkého uznání se dostalo moderně navržené restauraci ledvinovitého půdorysu. Díky velkým proskleným plochám a sloupoví působila stavba lehce až vzdušně.
Významné pozornosti se dočkal projekt Laterna magika Josefa Svobody a Alfréda Radoka. Ocenění získaly také dílčí expozice, např. vědecko-fantastický film Karla Zemana Vynález zkázy nebo sousoší Nový věk sochaře Vincence Makovského, které představuje alegorii atomového věku (dnes je umístěno před hlavním vchodem do areálu brněnského výstaviště a jeho odlitek před novou budovou Národního muzea). Uznání si vysloužili rovněž čeští šperkaři pod vedením Jana Nušla, fotograf Jan Lukas aj. V návaznosti na československý úspěch na výstavě se v českém prostředí pro pozdně modernistický projev především v užitém umění a designu na přelomu 50. a 60. let 20. století ujal termín „bruselský styl“.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
