Druhá republika

Státní a územní forma československé druhé republiky vzniká v říjnu roku 1938 jako bezprostřední reakce na přijetí Mnichovské dohody a odtržení příhraniční oblasti Sudet od někdejšího Československa. Politická reprezentace druhé republiky se utvářela z konzervativně orientovaných politiků někdejší Agrární strany v čele s Rudolfem Beranem. V zájmu sblížení politické linie druhé republiky s politikou Třetí říše a stabilizace vzájemných vztahů, byla záhy odmítnuta politická, ideová a kulturní tradice první republiky, a také její zahraničněpolitická orientace. Radikálně byl zjednodušen stranický systém a nově se formovaly pouze dvě politické strany, a to pravicová a konzervativní Strana národní jednoty, spolu a opoziční a levicová Národní strana práce. Prezidentem státu byl zvolen Emil Hácha. Ve veřejném a kulturním prostoru se dominantní role ujímal konzervativní katolicismus, rozrůstaly se české fašistické organizace, obvyklá byla autocenzura a mediální útoky na intelektuální elity prvorepublikového Československa. Zmocňovací zákon z prosince 1938 opravňoval vládu k vydávání zákonných opatření a dával jí právo zákony měnit. Likvidovala se tak role parlamentu.

Druhá republika se musela vyrovnat se složitou národnostní otázkou ve vztahu ke slovenskému etniku. Uzavřením Žilinské dohody  6. října 1938 byla vyhlášena slovenská autonomie, název státu pak oficiálně zněl Česko – Slovensko. Vláda byla také nucena čelit rozsáhlé humanitární krizi v podobě přílivu českých uprchlíků z odtržených Sudet. Neméně závažným problémem byl značný ekonomický deficit, vzniklý ztrátou klíčových průmyslových oblastí příhraničního území Čech a Moravy. Odmítnutím principů liberalismu, humanismu a někdejší demokratické parlamentní kultury chtěla vláda získat důvěru nacistického Německa, věřila také v zajištění autonomní národní existence na konzervativních a katolických základech. Tyto snahy, spojené navíc s antisemitskými útoky a radikálním rozchodem s odkazem T. G. Masaryka, ale vzaly za své 15. března 1939, kdy vstupem německého wehrmachtu na okleštěné území druhé republiky začíná okupační období Protektorátu Čechy a Morava.

GEBHART, Jan a KUKLÍK, Jan. Druhá republika 1938-1939: svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2004. 315 s. ISBN 80-7185-626-6.
NĚMEČEK Jan, ed. a kol. Československo a krize demokracie ve střední Evropě ve 30. a 40. letech XX. století: hledání východisek. Praha: Historický ústav, 2010. 489 s. ISBN 978-80-7286-156-9.