Doba temna

Termín „doba temna“ označuje v češtině období výrazného útlaku a nesvobody. Může se vztahovat k různým epochám českých dějin, tradičně však bývá spojován s obdobím náboženské nesvobody následující po porážce protestantů v bitvě na Bílé hoře. Tehdy začalo postupně docházet na českém území k omezování náboženské svobody, které nabylo právní moci dokumentem zvaným Obnovené zřízení zemské, vydaným v roce 1627 pro Čechy a 1628 pro Moravu, jež zakazoval praxi nekatolických náboženství. V důsledku tohoto vývoje mnoho českých nekatolíků ze země odešlo, zbylá většina z nich postupně ke katolické víře konvertovala. Období „temna“ je v české tradici ukončeno vydáním tzv. tolerančního patentu Josefa II. v roce 1781.

Označení zmíněné epochy jako „doby temna“ souvisí především s následujícím vývojem směrem k výrazné nacionalizaci české společnosti označované jako „české národní obrození“. V této době došlo k jistému zjednodušení pohledu na české dějiny, kdy protestantská strana bojující proti císaři začala být obecně vnímána jako česká a strana katolická, která císaře podporovala, jako strana německá či s Němci proti Čechům kolaborující. S protireformačními opatřeními postupně začaly být také ztotožňovány zákony vyzdvihující němčinu jako primární komunikační jazyk habsburské monarchie, přestože k nim začalo docházet spolu s centralizačními opatřeními Marie Terezie až na samém sklonku zmíněné doby. Ačkoli se termín „doba temna“ v souvislosti s pobělohorským obdobím objevuje již dříve, zpopularizován byl především knihou známého českého spisovatele Aloise Jiráska „Temno“, popisující údajně kruté represe vykonávané především jezuitským řádem proti nekatolickým českým obyvatelům. V období komunismu došlo navíc k dalšímu prohloubení kritiky barokní epochy, jež byla označena za vrchol a symbol sociální nespravedlnosti a vykořisťování nevolníků krutou šlechtou. Přestože v české společnosti negativní pohled na pobělohorské období částečně přetrvává, stále častěji se ozývají hlasy zdůrazňující také přínos této doby, především v rozkvětu kultury a architektury, která do velké míry určila dnešní ráz české krajiny.

ČECHURA, Jaroslav. Broumovská rebelie. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 163 s. Knižnice Dějin a současnosti; sv. 3. ISBN 80-7106-215-4.
ČORNEJOVÁ, Ivana. Tovaryšstvo Ježíšovo: jezuité v Čechách. Vyd. 2. Praha: Hart, 2002. 264 s. ISBN 80-86529-30-4.
DENČEVOVÁ, Ivana. Bylo baroko obdobím temna? [rozhlasový pořad], ČRo Plus, 8.6. 2016.
FIALA, Jan. Hrozné doby protireformace. 1. vyd. Heršpice: EMAN, 1997. 170 s., [10] s. obr. příl. ISBN 80-901854-7-9.