Doba pobělohorská

Po bitvě na Bílé hoře v listopadu 1620 se triumfující habsburská vojenská moc soustředila na obnovení svých mocenských pozic uvnitř zemských hranic Čech a Moravy. Klíčovým pro ni bylo zlomení dosavadního mocenského postavení domácí české šlechty, která byla většinou evangelického vyznání. Proto bylo dominujícím znakem pobělohorského období všestranné úsilí o rekatolizaci šlechty i dalších vrstev obyvatelstva. S touto snahou byla spojena rovněž konfiskace majetku ve prospěch katolické šlechty, posílení absolutistické moci, zesílení pozic vysoké katolické hierarchie a snaha o nové pojetí české historické paměti. Ta se měla zbavit své vazby na husitskou a protestantskou tradici a splynout s představou habsburské katolické univerzality.

Doba pobělohorská je dodnes vnímána jako negativní úsek českých dějin. Symbolem tohoto období se stal český jezuita Antonín Koniáš, který v roli katolického misionáře konfiskoval původní evangelickou literaturu, a přispěl tak k likvidaci poměrně bohaté protestantské literární tradice. Docházelo také k příležitostným excesům, mezi něž je třeba počítat inkviziční procesy s čarodějnicemi ve Velkých Losinách na Šumpersku. Tyto procesy vrcholily v 80. letech 17. století a na samotném panství si vyžádaly několik desítek obětí. Pozdější odborné i populární dějepisectví proto vykreslovalo pobělohorskou éru jako „dobu temna“, ve které české etnikum čelilo mocenským ambicím cizí šlechty a katolické církve. Naproti tomu docházelo k rozvoji autentické katolické sakrální kultury. Masové obliby se dočkal kult sv. Jana Nepomuckého, který byl vyjádřením ryze české katolicity. Vrcholu dosáhla sakrální architektura, jejímž výrazem je chrám svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně a další významné stavby. Česká kultura se stala určitou součástí evropského katolického prostoru a osvojila si kosmopolitní charakter. Kromě toho byly zakládány i četné manufaktury, které se později staly základnou české průmyslové výroby a výsadního ekonomického postavení Čech ve střední Evropě.

KAPRAS, Jan. Právní dějiny zemí Koruny České. Díl třetí, Dějiny státního zřízení. Část druhá, Doba pobělohorská. Praha: nákladem České grafické unie a.s., 1920. 232 stran, 2 nečíslované listy obrazových příloh.
VEBER, Václav et al. Dějiny Rakouska. 1. dopl. a aktualiz. vyd. [i.e. 5. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 756 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-105-7.