Cisterciáci v českých zemích

Cisterciácká společenství se na českém území objevila ve 12. století zásluhou olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Svou první komunitu utvořila kolem kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Nejstarším moravským cisterciáckým klášterem se stal Velehrad, osídlený z českých Plas. Roku 1292 založil český král Václav II. klášter Aula Regia na Zbraslavi (dnes na území Prahy), zdejší chrám Matky Boží měl sloužit také jako královské mauzoleum. Později zde vznikla známá Zbraslavská kronika, jejímž autorem byl zdejší opat Petr Žitavský. Ve 13. století byl založen první ženský klášter Porta Coeli. Všechny české kláštery náležely k řádové větvi pojmenované podle francouzského kláštera Marimond. Postavení cisterciáckých opatů bylo v českých zemích od počátků velmi významné, mnohdy se významně podíleli na panovnické politice českých zemí. Po úpadku v období husitských válek nabyl řád znovu většího významu v 17. a 18. století. Došlo také ke zvelebení většiny klášterů – například kláštery Plasy a Ždár nad Sázavou byly barokně přestavěny podle návrhů architekta Jana Blažeje Santiniho.

V důsledku zrušení mnoha cisterciáckých klášterů sekularizačními nařízeními císaře Josefa II. byly zpřetrhány některé významné vztahy mezi mateřskými a dceřinými kláštery. Postupně se začaly prosazovat nové, teritoriální vazby a vznikla tak nová rakousko-uherská kongregace, potvrzená v roce 1859 jako Kongregace nejsvětějšího srdce Páně, která působila až do rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918. Poté se kongregace rozpadla na tři nové útvary – rakouskou, maďarskou a českou, která byla založena roku 1923 jako Kongregace nejčistšího srdce Panny Marie. Řád byl významně ovlivněn obdobími obou totalit 20. století. K obnově cisterciáckého řádu došlo až po pádu komunistického režimu v roce 1989. Obnovena byla činnost sester cisterciaček v klášteře Porta Coeli či bratří cisterciáků v klášteře ve Vyšším Brodě a v Oseku. Roku 2002 zahájila navíc v opatství Nový Dvůr u Toužimi svou činnost komunita cisterciáků přísné observance, pojmenovaných podle kláštera Soligny-la-Trappe ve francouzské Normandii trapisté.

BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. II. díl, II. svazek, Mnišské řády. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 399 s. ISBN 80-7277-084-5.