Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

Ve 14. století byla Kutná Hora díky bohatým nalezištím stříbra druhým největším a nejbohatším městem Českého království. Přibližně po roce 1384 začali její měšťané s budováním nového chrámu, zasvěceného patronce horníků svaté Barboře, který se měl svojí velkolepostí vyrovnat pražské katedrále sv. Víta. Do roku 1420 byla za účasti pražské katedrální huti vystavěna spodní část kostela s kaplemi. V době husitských válek byla stavba na více než 60 let přerušena, k jejímu obnovení došlo až v roce 1481. Chór zaklenul o 18 let později pražský stavitel Matěj Rejsek. V roce 1512 se dokončení kostela ujal dvorní architekt Benedikt Ried, který na stavbě působil až do své smrti roku 1534. Práce podle jeho projektu pak pokračovaly až do poloviny 16. století, kdy byly zaklenuty vnitřní lodě. Kvůli útlumu těžby stříbra však již město nemělo na pokračování stavby peníze, chrám byl proto uzavřen provizorní zdí a dodnes zůstává přibližně o polovinu kratší, než bylo původně plánováno. Stávající podobu získal na přelomu 19. a 20. století po novogotických úpravách podle návrhu Josefa Mockera a Ludvíka Láblera.

Z architektonického hlediska představuje chrám sv. Barbory pětilodní katedrálu, kterou uzavírá chór s ochozem a věncem kaplí. Rozvinutý opěrný systém s bohatou kamenickou výzdobou, vtažený mezi kaple a boční lodě, přímo odkazuje na architekturu svatovítské katedrály, stejně jako sochami zdobené triforium (ochoz) obepínající chór. Dekorativní síťovou klenbu chóru zdobí erbovní galerie reprezentující krále, země Koruny české, významné kutnohorské instituce a patricijské rody. Nad vnitřními bočními loděmi nechal Benedikt Ried vystavět rozsáhlé empory, zaklenuté detailně propracovanou krouženou klenbou. V horní části tak vznikl samostatný a díky téměř proskleným stěnám působivě prosvětlený síňový prostor.

Uvnitř chrámových kaplí se dochovalo množství pozoruhodných maleb z konce 15. století, kromě náboženských motivů jsou zde zachyceny i scény ze života horníků a mincovníků. Propracovaná výzdoba Smíškovské kaple pak náleží k vůbec nejkvalitnějším ukázkám pozdně gotického malířství v českých zemích.

ALTOVÁ, Blanka. Chrám sv. Panny Barbory v Kutné Hoře. Libice nad Cidlinou: Gloriet, [2003?]. [24] s. ISBN 80-86644-27-8.
BENEŠOVSKÁ, Klára et al. [10 století architektury. 2], Architektura gotická. Vyd. 1. Praha: Správa Pražského hradu, 2001. 319 s. ISBN 80-86161-34-X.
Chrám sv. Panny Barbory v Kutné Hoře. Libice nad Cidlinou: Vega L, [1994]. [24] s.
KUTHAN, Jiří. Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Díl druhý, Města, církev, korunní země. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou UK, 2013. 815 s. ISBN 978-80-7422-245-0.