Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Charta 77

Charta 77

Nejvýznamnější nezávislá občanská protestní iniciativa v Československu po roce 1968. Vznikla na základě tzv. helsinského závěrečného aktu o dodržování lidských práv z roku 1975. Charta 77 se stala symbolem morálního odporu proti komunistickému režimu.


Charta-setkání-signatářů-ke-40.-výročí-Lucerna2017-023. Autor: Ben Skála, Licence CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Charta-setkání-signatářů-ke-40.-výročí-Lucerna2017-023.jpg
Podrobné informace

Dne 1. 8. 1975 se Československo, procházející vrcholnou fází tzv. normalizace, stalo v Helsinkách spolu s dalšími 34 státy signatářem tzv. závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE). Tato konference snižovala mezinárodní napětí studené války, potvrdila nutnost mírového řešení sporů a zásadu nevměšování a obecně byla považována za velké diplomatické vítězství Sovětského svazu, který na konferenci upevnil dosah svých mocenských pozic v Evropě. Signatáři Závěrečného aktu přislíbili ovšem také dodržování základních lidských práv ve svých zemích, a to včetně svobody smýšlení a svědomí. Tento bod se tak navzdory triumfu SSSR stal základem pro ustavení Charty 77, nezávislé protestní občanské iniciativy disidentů, občanů, kteří vyjadřovali aktivní nesouhlas s politickým řádem soudobého Československa. Sympatizanti Charty žádali, aby Československo dostálo svým závazkům ve smyslu helsinských úmluv, čímž formulovali autentický občanský postoj v represivních časech normalizace.

Ustavující dokument Charty 77 byl publikován v lednu roku 1977, a sice v přímé návaznosti na justiční proces se členy undergroundové alternativní kapely The Plastic People of the Universe, jejíž původní tvorba, inspirovaná americkou hudební skupinou Velvet Underground, se zcela rozcházela s oficiálně uznávaným prorežimním kulturním kánonem. Skupina liberálních intelektuálů v čele s Václavem Havlem a spisovatelem Pavlem Kohoutem pak společně s bývalými reformními komunisty vystoupila na jejich obranu prohlášením Charty 77, které ideově vycházelo z helsinských dokumentů. Charta pak až do roku 1989 vystupovala jako nezávislá, ideově nevyhraněná protestní platforma, která sdružovala především intelektuály všech názorových postojů. Byla až do roku 1989 nejvýraznější protestní občanskou skupinou zasazující se o obranu svědomí a občanských svobod. Získala mezinárodní renomé, byla však oslabována řadou vnitřních rozporů a její působnost byla z větší části omezena na hlavní město Prahu, což limitovalo její vliv.

Použité zdroje
GRUNTORÁD, Jiří et al. Charta vlastníma očima: sborník textů z konference pořádané Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 k 40. výročí vzniku Charty 77. Praha: KnVH, 2018. 103 stran. ISBN 978-80-87490-78-5.
SUK, Jiří et al. Šest kapitol o disentu. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2017. 304 stran. Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR; 51/2017. ISBN 978-80-7285-208-6.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.