Český Těšín

Český Těšín leží na západním břehu řeky Olše (Olzy), jejíž tok tvoří česko-polskou hranici. Město se vyvinulo z původního nádražního a průmyslového předměstí Těšína, které v rámci vyřešení sporu o území Těšínska v roce 1920 připadlo Československu. Toto předměstí se rozrostlo v souvislosti s otevřením Košicko-bohumínské dráhy (1869). Rozdělení původně jednotného Těšína sice pro obě části znamenalo dočasné ochromení, nově vzniklý Český Těšín se však díky průmyslu a významné železniční stanici brzy začal čile rozvíjet. Vyrostlo nové náměstí a reprezentační stavby jako radnice, české gymnázium či funkcionalistická kavárna Avion. Český Těšín se stal centrem papírenského a polygrafického průmyslu, na jehož počátku stála známá Prochaskova tiskárna. Žilo zde mnoho Němců, Poláků i Židů, kteří zde měli tři synagogy a hřbitov. Roku 1938 polská vláda využila oslabení Československa po mnichovské dohodě a obsadila město i celý zbytek české části Těšínského Slezska. O rok později se oblast po porážce Polska stala součástí nacistického Německa. Od roku 1941 fungoval na území města zajatecký tábor Stalag VIII D Teschen. Po roce 1945 byli Němci a částečně i Poláci vysídleni. Město rychle rostlo díky sídlištní výstavbě i vysoké koncentraci škol a institucí.

Dnes je Český Těšín hlavním střediskem autochtonní polské národnostní menšiny v České republice. Ta ve městě tvoří asi 15 % obyvatelstva, jsou zde dvojjazyčné názvy ulic, polské školy, gymnázium, divadlo i polský kulturně-osvětový spolek PZKO, který má pobočky i v dalších městech a obcích v české části Těšínského Slezska (Zaolzie – Záolší). Dalším významným centrem polské menšiny je nedaleký Jablunkov, nejvýchodnější město ČR, okolní obce a také některá sídla v okolí Třince, Karviné a Havířova.

Město má pozoruhodné památky moderní meziválečné architektury, několik kostelů a rozsáhlé parky. Působí zde rekonstruované Muzeum Těšínska a Těšínské divadlo, které má dva stálé soubory – český a polský. Pravidelně se tu koná filmový festival Kino na hranici a divadelní festival Bez hranic. Atraktivní je i samotná pohraniční poloha města. Na polské straně se nachází historické jádro původního Těšína s hradem, rotundou sv. Mikuláše a řadou jiných památek.

V Českém Těšíně se narodili spisovatel a reportér Ludvík Aškenazy a herec Jaromír Hanzlík, žil zde zpěvák Jaromír Nohavica.

BADUROVÁ, Pavlína, PINDUR, David a PROKOP, Radim. Český Těšín: příběh města na levém břehu řeky = Czeski Cieszyn: historia miasta na lewym brzegu rzeki. Vyd. 1. [Třinec]: Wart - Henryk Wawreczka pro Městský úřad Český Těšín, 2010. 175 s. ISBN 978-80-254-7370-2.
Český Těšín 1920-1989: válečné a poválečné osudy města. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav historických věd ve spolupráci s Muzeem Těšínska, 2011. 156 s. ISBN 978-80-7248-712-7.
GROBELNÝ, Andělín, ed. a ČEPELÁK, Bohumil, ed. Český Těšín 50 let městem: studie a materiály k minulosti a výstavbě města. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1973. 436 s., [32] s. fot. příl.
JIRÁSEK, Zdeněk a kol. Český Těšín 1920-1989: vznik a výstavba města v meziválečném období. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav historických věd ve spolupráci s Muzeem Těšínska, 2011. 141 s. ISBN 978-80-7248-651-9.
SIWEK, Tadeusz. Český Těšín polský? = Czeski Cieszyn polski?. 1. vyd. Český Těšín: Olza, 2002. 143 s. ISBN 80-86082-19-9.
WAWRECZKA, Henryk. Český Těšín. Vyd. 1. [Třinec]: Wart, ©2005. 101 s. ISBN 80-239-5965-4.