Jedna z největších a nejstarších značek v oblasti strojírenství a elektrotechniky v Československu. Ve své době sjela z továrních pásů ČKD třetina všech tramvají na světě.
Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD) vznikla v roce 1927 sloučením dvou menších společností: Českomoravské-Kolben, akc. spol., (založené roku 1896 jako Kolben a spol., elektrotechnická továrna) v čele s Emilem Kolbenem a Akciové společnosti Strojírny (dříve Breitfeld, Daněk), vedené Čeňkem Daňkem. Nový podnik se stal největším konkurentem Škodových závodů a zároveň jednou z největších firem v meziválečném Československu. Ve 30. letech 20. století se společnost zabývala výrobou elektrotechnických strojů jako parních turbín a čerpadel, letadel, lokomotiv, kompresorů či motorů a produkovala také parní generátory. Vyráběla též domácí spotřebiče (pračky, vysavače, chladničky) a vojenská vozidla. ČKD byla světově známá a její aktivity výrazně ovlivňovaly stabilitu celé ekonomiky prvorepublikového Československa.
Od začátku německé okupace v roce 1939 byla většina výroby převedena na dodávky pro německou armádu a samotná společnost byla přejmenována na Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG (BMM). Zde byly vyráběny tanky LT, Jagdpanzer 38 a Panzer 38, a to až do 25. 3. 1945, kdy nálet 400 amerických bombardérů B17 zničil poslední kusy produkce.
Po ukončení války byla ČKD dekretem prezidenta Edvarda Beneše znárodněna, budovy společnosti byly zrekonstruovány a provoz obnoven. Produkce byla rozšířena začleněním řady dalších znárodněných podniků (např. v roce 1963 byla k ČKD připojena Tatra Smíchov) a ČKD se postupně stala největším výrobcem tramvají na světě. V 80. letech až třetina všech tramvají na světě pocházela právě z ČKD. Firma tehdy zaměstnávala více než 50 000 lidí.
Po roce 1989 ztratila ČKD svá hlavní odbytiště v rámci zemí bývalé Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), situaci zhoršila i neúspěšná privatizace v roce 1994, po níž se podnik prakticky rozpadl. Část společností holdingu zkrachovala, část převzal stát, který je následně prodal zahraničním investorům (např. výrobu kolejových vozidel získal Siemens). Objekty holdingu ve Vysočanech byly prodány skupině vlastníků, kteří chystají přeměnu areálu na obchody, byty, nákupní zóny a další prostory.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.