České sklo

Byť kořeny výroby skla na českém území datujeme již do středověku, evropského věhlasu se české sklo dočkalo až v éře baroka. Vysoká řemeslná úroveň hutního skla zvaného český křišťál a mimořádnost broušené glyptiky či pozdější vynález tzv. dvojstěnného skla pomohly českému sklu konkurovat jak slavnému benátskému, tak později i anglickému a německému sklu.

Sklářskou velmocí se české země staly v 19. století. Sklárny vznikaly v celém českém pohraničí, od Šumavy přes Krušné a Jizerské hory až po Krkonoše. Mezi nejslavnější manufaktury patřily Harrachovská sklárna v Novém Světě, dosud fungující nejstarší sklárna na světě založená roku 1712, nebo Moser ve Dvorech (Karlovy Vary) vyrábějící nápojové soubory pro nejvyšší společenské vrstvy. Typicky českým fenoménem se stalo malované, leptané a mistrovsky broušené sklo zdobené rytými figurálními nebo ornamentálními dekory.

České umělecké sklářství 20. století zrodilo četné osobnosti, např. vyhlášeného glyptika Josefa Drahoňovského nebo průmyslového návrháře Krásné jizby Ladislava Sutnara. V zahraničí byli velmi žádaní autoři ateliérového skla René Roubíček, Bořek Šípek či František Vízner. Právě jejich díla zdobí mnohé prestižní galerie i soukromé sbírky. Mezinárodní pozornost si díky světovým výstavám Expo získala svými plastikami z taveného skla také tvůrčí dvojice Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský.

České sklářství si udržuje vynikající pověst zejména v zahraničí. Zájem o původní český design a autorské kolekce skla pomáhají českým sklárnám přestát ekonomickou nestabilitu na trhu přesyceném levným užitkovým sklem z Asie. Vedle vysoce kvalitního průmyslově vyráběného skla značky Crystalex Bohemia jsou žádaná zejména designová luxusní svítidla značek Lasvit a Preciosa či rukodělné stolní sklo z karlovarského Moseru a nižborského Rücklu.

České sklo je vedle plzeňského piva a aut značky Škoda českým vývozním fenoménem a symbolem Česka v zahraničí. Turisté proto i nadále vyhledávají tradiční český křišťál foukaný a broušený českými mistry, zejména pak sklenice, tvarově různorodé vázy a lustry s broušenými skleněnými ověsky, jako originální české suvenýry.

Velkou popularitu si udržuje i tzv. jablonecká štrasová bižuterie a sklo je i nadále oblíbeným materiálem ručně foukaných a malovaných vánočních ozdob.

ARNOŠT, František, LANGHAMER, Antonín a DRAHOTOVÁ, Olga. České sklo: historie českého skla a současnost v oborovém podniku Crystalex Nový Bor. Nový Bor: Crystalex, 1985. 215 s.
HLAVEŠ, Milan, ed. České sklo 1945-1980: tvorba v době mizerie a iluzí: Veletržní palác, Sbírka moderního a současného umění, Národní galerie v Praze, 26/04-23/09/2007. V Praze: Uměleckoprůmyslové museum ve spolupráci s Národní galerií v Praze, Museem Kunst Palast - Glasmuseum Hentrich v Düsseldorfu a Art & Interior, ©2007. 67 s. ISBN 978-80-7101-069-2.
MERGL, Jan a kol. Z Nového světa do celého světa: 300 let harrachovského skla. Vyd. 1. V Řevnicích: Arbor vitae, 2012. 439 s. ISBN 978-80-7467-005-3.
Mistři křišťálu. Jablonec nad Nisou: PRECIOSA, 2003. 33 s. ISBN 80-239-2796-5.
VONDRUŠKA, Vlastimil a LANGHAMER, Antonín. České sklo: tradice a současnost. Nový Bor: Crystalex, [1992]. 192 s.