České skautské organizace

Zakladatelem skautingu byl na počátku 20. století anglický generál Robert Baden-Powell. V jeho pojetí měl skauting vychovávat děti a mládež v souznění s přírodou, v úctě k Bohu, k pomoci druhým a k povinnostem vůči sobě samým. Z Anglie ho v roce 1911 přivezl do českého prostředí středoškolský profesor Antonín Benjamin Svojsík. Nepřevzal ho však komplexně, nýbrž vytvořil jeho českou variantu bez náboženského zaměření. Do značné míry byl ovlivněn též hnutím woodcraftu Američana Ernesta Thompsona Setona, jež vzniklo také na počátku 20. století a mělo učit „zálesáckým dovednostem“. V roce 1912 vydal Svojsík knihu Základy junáctví a o prázdninách uspořádal pod hradem Lipnice první skautský tábor. V červnu 1914 se pak podílel na založení spolku Junák – český skaut.

V létě 1915 byl u Živohoště uspořádán první tábor dívčích skautek. Po vzniku Československa v říjnu 1918 vytvořili skauti Skautskou poštu, která se významně podílela na předávání zpráv při utváření nové státní správy. Po okupaci v březnu 1939 vstupovali skauti do prvních odbojových skupin, proto byl Junák v říjnu 1940 nacisty rozpuštěn. Obnoven byl během květnového povstání roku 1945, stal se však součástí jednotného Svazu československé mládeže. Po nastolení komunistického režimu v únoru 1948 byl Junák převeden do vznikající Pionýrské organizace Československého svazu mládeže. Pokus obnovit skauting v roce 1968 měl krátké trvání, podařilo se to teprve po listopadu 1989. Už v prosinci 1989 byl Junák obnoven a záhy získal téměř 90 000 členů. Tak jako se v meziválečném období skautské hnutí dělilo podle příslušnosti národnostní, náboženské či politické, došlo i v 90. letech k obdobnému tříštění a štěpení. Vznikaly tedy další skautské organizace jako Svaz skautů, Klub Pathfinder, Skaut – český skauting ABS či Skautský institut. Nejsilnější pozici si mezi nimi udržel Junák – v roce 2019 vykazoval více než 65 000 členů – který se po sto letech vrátil v roce 2014 k původnímu názvu Junák – český skaut.