Původně česká označení měsíců, která na rozdíl od většiny evropských jazyků nenásledují názvy latinské. České názvy pracují s obrazností a vztahují se k přírodním jevům typickým pro dané období, ne vždy je však tato obraznost pro běžného uživatele patrná.
České názvy měsíců byly ustáleny už v době národního obrození a čeština tak dnes nepoužívá mezinárodně známá označení latinského původu a liší se tím i od jinak velmi blízké slovenštiny. S latinskými názvy se pak bez kontaktu se slovenštinou rodilí mluvčí češtiny poprvé setkávají až při studiu prvního cizího jazyka. Jejich pozůstatky přetrvávají v ojedinělých případech, např. označení apríl pro žerty 1. dubna nebo máj pro poetizované výrazy či pranostiky. Vlastní, originální označení pro měsíce se podobně jako v češtině užívají i v polštině, litevštině nebo chorvatštině, dokonce se vyskytují i shodně vytvořené názvy, ty však nutně neodpovídají měsícům českým (např. chorvatský listopad je český říjen).
Motivace názvů některých měsíců může odpovídat zjevnému významu pojmenování, jindy je spíše matoucí, v několika případech se dokonce vedou spory. Leden souvisí se zimními ledy, listopad s padajícím listím, duben s rašícími lístky dubů a květen s rozkvetlými rostlinami – tento název je Jungmannův poetismus z překladu Ataly, který se ujal na úkor dřívějšího a dnes poetického (za Máchových dob však zcela civilního) máj. Hlubší analýza ukazuje, že únor pochází od slovesa nořit, protože se rozlámaný led tehdy noří do vody, říjen souvisí s říjí zvěře a září také, jelikož jeleni tehdy zaříjí, tedy začne jejich doba páření. Březen odkazuje k olistění bříz a možná souvislost s březostí zvířat je spíše výsledek lidové etymologie. Srpen souvisí s uzrálým obilím, není však jisté, zda pochází od srpu, či od starého litevského slova sirpsti – zrát. Červen a červenec sice odpovídají barvám dozrávajícího ovoce daného období, některé výklady je ale spojují s červy (etymologická souvislost s barvou zde však zůstává). Poslední měsíc prosinec se klade do souvislosti s prosem, též s prasaty a také s přídavným jménem siný, tedy bledý – jako příroda v té době.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.