České módní časopisy ve 20. století

Velmi rozšířenou se módní žurnalistika stala v období mezi dvěma světovými válkami, kdy vznikala nejen celá řada specializovaných módních časopisů, ale módě se věnovaly i společenské magazíny nebo denní tisk. Jedním z prvních originálních módních časopisů byla Móda a vkus (1919–1920), jehož odpovědnou redaktorkou byla první česká profesionální novinářka Olga Fastrová.

Zásadní postavení měla, kromě francouzsky orientovaného módního časopisu Elegantní Praha (1922–1925), jehož dopisovatelkami byly mj. i Ada Roubíčková a Heda Vlková, kulturní revue Salon (1922–1943) s proslulými módními snímky Františka Drtikola. Moderní pánskou revue představoval časopis Gentleman (1924–1927). Významnými odborně-zájmovými periodiky pro švadleny a krejčí s občasnou střihovou přílohou byly Dámské akademické módní listy (1899–1943) nebo Pražská móda (1923–1949).

Na přelomu 20. a 30. let tematizoval proměnu celkového životního stylu výrazně graficky zpracovaný časopis Eva (1928–1943), jenž usiloval o vybudování koncepce české verze evropské módy. Stylový módní časopis Vkus (1934–1944) zase vedle emancipačních snah propagoval také zdravý životní styl i moderní bytovou kulturu. Mimořádnou výtvarnou úroveň pak měla ilustrovaná společenská revue Měsíc (1932–1939). Exkluzivitu tohoto periodika podtrhovaly ojedinělé módní fotografie Františka Vobeckého z pražských exteriérů. Vzrostla také popularita reklamních tiskovin a kampaní. „Emancipační“ reklama českých haute couture salonů, ale i konfekčních a velkosériových výrobců, publikovaná byla jedním z prostředků formování životního stylu celé společnosti a de facto přispěla k utváření moderní ženské identity. Prosadili se v ní zejména grafici jako Emil Weiss, Leo Helbrunn, Zdeněk Rykr a fotografové Pavel Hrdlička nebo Josef Sudek.

Po komunistickém převratu došlo k zásadní proměně celkové koncepce periodického tisku, který měl sloužit především k výchově národa. I do ryze módních časopisů typu Žena a móda (1949–1995) či společenských týdeníků, jako byla Vlasta a Květy, pronikaly zejména v 50. letech ideologické prvky komunismu. V centru pozornosti byly praktické oděvy pro všední den a ideálem se stala pracující žena. K rozvolnění ideologického pojetí sice došlo koncem 60. let, ale nástup normalizace zabránil svobodnější módní realizaci. Výraznou osobností v oblasti módní fotografie 50. až 70. let 20. století byl Fred Kramer, autor reklamních snímků i propagačních fotografií pro státní podniky typu Jablonex a Centrotex. V období socialismu také vzrostla popularita střihových příloh a fenoménem byl ze zahraničí dovážený časopis pro domácí švadleny Burda.

Po vzniku samostatné České republiky byly nejžádanějšími časopisy domácí mutace prestižních zahraničních titulů jako Elle a Cosmopolitan a na tradici prvorepublikových módních magazínů se nepodařilo navázat.

BURIANOVÁ, Miroslava. Móda v ulicích protektorátu. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2013. 286 s. ISBN 978-80-7036-397-3.
KNOBLOCH, Iva, ed. a VONDRÁČEK, Radim, ed. Design v českých zemích 1900-2000: instituce moderního designu. Vydání 1. V Praze: Academia, 2016. 658 stran. ISBN 978-80-200-2612-5.
UCHALOVÁ, Eva. Modelový dům Arnoštka Roubíčková Praha 1909-1943. V Praze: Uměleckoprůmyslové museum, 2016. 278 stran. Kontexty; 3. svazek. ISBN 978-80-7101-163-7.
UCHALOVÁ, Eva. Česká móda 1918-1939: elegance 1. republiky. 1. vyd. Praha: Olympia, 1996. 117 s. ISBN 80-7033-424-X.