Instituce, jež mají v českých zemích dlouhou tradici. Česká knihovní síť patří mezi nejsvébytnější svého druhu na světě.
Vznik prvních knihoven v českých zemích souvisel s šířením křesťanství v Evropě a zakládáním klášterů. Mezi nejstarší knihovny na českém území se tak řadí např. knihovna Břevnovského kláštera, založeného v roce 993. Počátky první univerzitní knihovny jsou pak spojeny s rokem 1366, kdy Karel IV. daroval Univerzitě Karlově sbírku cenných kodexů. Univerzitní knihovna byla v první půli 17. století přesunuta jezuitským řádem do pražského Klementina a později prohlášena za veřejnou c. k. universitní knihovnu (roku 1918 znárodněnou, dnes se jedná o Národní knihovnu České republiky). Veřejné knihovny jako novodobé instituce pak začaly vznikat na přelomu 18. a 19. století a v polovině 19. století již fungovaly jako centra české vzdělanosti.
V roce 1919 byl představen první knihovní zákon, který v rámci podpory vzdělanosti obyvatelstva stanovil povinnost zřizování veřejných knihoven ve všech obcích – díky tomu se k roku 1937 počet obecních knihoven v Československu vyšplhal na více než 16 000. Během druhé světové války, stejně jako po únoru 1948, byla činnost českých knihoven formálně i cenzurně omezena a bylo na ně nahlíženo jako na výchovný nástroj obyvatel; docházelo také k čistkám politicky nevhodné literatury.
Revoluční rok 1989 předznamenal zásadní proměnu českého knihovnictví. Na regály se navrátila dosud zakázaná literatura a rozšířily se též knihovní služby, např. o kulturní či vzdělávací akce – příkladem je každoroční, původně česká akce na podporu dětského čtenářství Noc s Andersenem, která se rozšířila také za hranice České republiky. Po roce 1989 vzniklo také několik architektonicky významných novostaveb knihoven (např. Národní technická knihovna). Veřejnou diskusi vyvolal originální projekt na novou budovu Národní knihovny na Letenské pláni od architekta Jana Kaplického, který zvítězil ve veřejné architektonické soutěži v roce 2007, ale nakonec nebyl realizován.
Přestože byla povinnost zřizování obecních knihoven na počátku nového tisíciletí zrušena, česká knihovní síť zůstává nejhustší na světě – knihovny ročně navštíví více než 20 000 000 čtenářů. České knihovny jsou též turistickým lákadlem – barokní knihovna v Klementinu a knihovna v areálu Strahovského kláštera jsou označovány za jedny z nejkrásnějších knihoven světa.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
