Ekonomicky i společensky transformovaná divadelní síť ovlivněná změnami, jež do divadelního kontextu přinesla revoluce v roce 1989. Rozvíjí se tradice malých scén a divadla čerpají inspiraci ze soudobých evropských divadelních trendů.
České divadlo po roce 2000 je ovlivněno mnohými změnami, které do divadelního kontextu přinesla revoluce v roce 1989. Především byly upraveny podmínky provozu divadel – ta začala být financována jednotlivými obcemi, a už nikoli státem (výjimkou je Národní divadlo). Vzniklo také mnoho soukromých divadel, komerčních (Divadlo Kalich či Divadlo na Fidlovačce a divadlo Studio DVA) i nezávislých (Divadlo Vosto5, Farma v jeskyni, BuranTeatr, Divadlo LETÍ). 90. léta setřela rozdíl mezi tradičními divadly a opozičními divadly studiového typu. Scény začaly hledat svůj nový, svébytný program – díla za socialismu zakázaných dramatiků (Václav Havel, Josef Topol), jež byla hojně uváděna záhy po revoluci, divákům přestala stačit a zvýšila se poptávka po současné dramatice, přinášející nové podněty. Po několikaleté divácké krizi první poloviny 90. let se ekonomicky i společensky transformovanou divadelní síť podařilo kolem roku 2000 stabilizovat.
Některá z českých divadel plynule pokračují ve své předrevoluční poetice i po roce 2000 (např. již několik desítek let úspěšné Divadlo Járy Cimrmana), na mnohých českých scénách se však ustanovila nová dramatika. Dramatické texty začaly vznikat často přímo pro konkrétní scény z per místních dramaturgů či režisérů – jedná se např. o Davida Jařaba (Pražské komorní divadlo), Tomáše Vůjtka (Komorní scéna Aréna) či Karla Františka Tománka (Dejvické divadlo). V souvislosti s rozvojem světové dramatiky se objevila další témata a nové formy textů pro divadlo – současná politická a sociální tematika se dostala do repertoárů ústeckého Činoherního studia, Divadla Na zábradlí či Dejvického divadla; umělecky se jím zabývají režiséři Jiří Pokorný či Jan Antonín Pitínský. Vyhledávané jsou hry současných autorů Lenky Lagronové, Petra Zelenky, Davida Drábka či Martina Františáka.
Současná česká divadelní produkce je charakteristická poměrně vysokou tvůrčí úrovní, mezinárodního úspěchu se pak těší soubory a inscenace zaměřující se na pohybové a taneční divadlo (Farma v jeskyni, Spitfire Company) a nový cirkus (La Putyka) či loutková tvorba (Divadlo DRAK). Divadelnictví zastává v dnešní české společnosti důležité místo, oblíbenými se staly také různé divadelní akce a festivaly – populární jsou např. Letní shakespearovské slavnosti, Divadelní svět Brno, Divadlo evropských regionů v Hradci Králové či olomoucká Divadelní Flora.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.