Česká móda za první republiky a protektorátu

Domácí prvorepubliková móda se vyvíjela v návaznosti na světové trendy a v průběhu 20. let 20. století se vyrovnala evropské úrovni. Specificky se tu odrážela vzrůstající úloha a zlepšující se image nového samostatného státu. Dámská i pánská móda vzmáhající se vyšší třídy sledovala trendy v Paříži, kam si jezdili špičkoví návrháři luxusních oděvních salonů pro inspiraci na haute couture přehlídky. Úroveň nového státu kultivovaly módní časopisy, kde byly prezentovány modely předních českých módních tvůrců. Ideál moderní, pracovně, společensky i sportovně aktivní ženy propagovala slavná výstava Civilisovaná žena / Civilisierte Frau, jejíž katalog vyšel v roce 1929 v knižní podobě.

V průběhu 30. let byl stále populárnější civilnější britský životní styl. K dobrému bontonu patřily návštěvy sportovních areálů a lázeňských středisek, jezdilo se na lyže a hrál se tenis. Místy setkávání byly kavárny, kde k tanci i poslechu hrála živá hudba. K nejvyhledávanějším místům pro společenskou smetánku patřily pražské Barrandovské terasy nebo dostihové závodiště v Chuchli.

Módní tvorba z prvotřídních materiálů dosáhla tak vysoké řemeslné úrovně, že se z krejčovského řemesla stalo užité umění a prvorepublikový styl oblékání je dodnes vnímán jako ztělesnění elegance a noblesy. Nejprestižnějšími podniky byly Modelový dům Rosenbaum a Modelový dům Hanna Podolská spolu se salony Marthe Loeffové a Hedy Vlkové a Modelovým domem Arnoštka Roubíčková. Špičkou mezi pánskými módními závody byl František Bárta a spol. a legendární zakázkové krejčovství Adam. Kromě toho fungovala řada drobných krejčovských salonů, ve kterých se šilo i přešívalo pro zákazníky ze středních a chudších vrstev, dále pak obuvnických, kloboučnických a kožešnických dílen.

Na vzestupu byla také průmyslová výroba oděvů a obuvi. Asi nejznámějším československým podnikem masové produkce byla obuvnická firma Baťa. Ta kromě vycházkové obuvi a kožených polobotek zpopularizovala nošení nápadně barevných dřeváčků a cenově dostupných plátěných cviček. Od 40. let 20. století rostla poptávka po pracovní obuvi a skutečným fenoménem se vedle plstěných válenek stala gumová obuv do polí a do deště, tzv. galoše.

V době protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) byly podniky židovských majitelů konfiskovány a následně arizovány, což zasáhlo nejen řadu etablovaných módních domů, ale také „krále knoflíků“ Jindřicha Waldese, jehož firma již ve 30. letech produkovala polovinu světové výroby kovových spínadel a patentek. S postupující válkou se módního průmyslu stále více dotýkal nedostatek spotřebního zboží a materiálu, zhoršující se materiální postavení celé společnosti jako důsledek válečných dějů a podřízení výroby válečným potřebám.

BURIANOVÁ, Miroslava et al. Móda v kruhu času: retro - 200 let inspirací. První vydání. Praha: Národní muzeum, 2016. 207 stran. ISBN 978-80-7036-503-8.
BURIANOVÁ, Miroslava. Móda v ulicích protektorátu. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2013. 286 s. ISBN 978-80-7036-397-3.
KNOBLOCH, Iva, ed. a VONDRÁČEK, Radim, ed. Design v českých zemích 1900-2000: instituce moderního designu. Vydání 1. V Praze: Academia, 2016. 658 stran. ISBN 978-80-200-2612-5.
UCHALOVÁ, Eva a kol. Pražské módní salony 1900-1948 = Prague fashion houses 1900-1948. V Praze: Uměleckoprůmyslové museum, ©2011. 311 s. ISBN 978-80-7101-107-1.