Česká kolaborace 1939 – 1945

Přestože s fenoménem kolaborace je možné se setkat ve všech zemích násilně obsazených a okupovaných během let 1939–1945, je ráz české kolaborace určován některými zvláštnostmi, mimo jiné kulturní a geografickou blízkostí Německa a Čech anebo navázáním na konzervativní a pravicový antisemitismus období druhé republiky. Zvláště výrazně se však fenomén české kolaborace projevoval v oblasti působení tzv. aktivistických novinářů. Jednalo se o žurnalisty, kteří měli určitým intelektuálním apelem a argumentací ovlivnit postoj Čechů vůči válečnému úsilí a ideologickému působení třetí říše. Dvěma nejvýznamnějšími takovými novináři byli Emanuel Vajtauer a Karel Lažnovský. V knihách jako Říše a My, Český mythus anebo Češi v Nové Evropě tvrdili oba tito autoři, že teprve Němci vnesli v průběhu historického vývoje do Čech vysokou kulturu a etiketu, že přirozené místo českého národa je uvnitř Evropy sjednocené třetí říší. Obratnou demagogií dokázali Vajtauer a Lažnovský stavět svoji lživou argumentaci na pocitech deziluze z dlouhé hospodářské krize 30. let, z pádu republiky a zážitku mnichovské konference roku 1938. Interpretovali české dějiny takovým způsobem, aby ukázali údajně trvalou závislost Čech na německém geografickém a kulturním prostoru. S Lažnovským je spojena akce českého odboje, kdy byl údajně na přímý popud premiéra protektorátní vlády Aloise Eliáše otráven. Emanuel Vajtauer záhadně zmizel v květnu roku 1945, jeho další osud se dodnes nepodařilo objasnit.

Kromě aktivistické žurnalistiky byla česká kolaborace typická činností domácích fašistických organizací. Nejznámější takovou organizací byla Vlajka, aktivně spolupracující s okupačním režimem. V říjnu 1939 byl utvořen Český nácionálněsocialistický tábor, jednotná platforma českých fašistů. Jeho členové šířili antisemitskou propagandu, hanobili londýnskou exilovou vládu a organizovali demonstrace na podporu třetí říše. Zvláštním typem kolaborující skupiny bylo Kuratorium pro výchovu mládeže, utvořené protektorátním ministrem Moravcem po vzoru Hitler Jugend za účelem převýchovy české mládeže. Po květnu 1945 byla většina předáků všech fašistických organizací postavena před mimořádné soudy a popravena.

PASÁK, Tomáš a PASÁKOVÁ, Jana, ed. Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945. Praha: Práh, 1999. 486 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-7252-017-2.
PERNES, Jiří. Až na dno zrady: Emanuel Moravec. Vyd. 1. Praha: Themis, 1997. 239, [16] s. ISBN 80-85821-51-6.
VAJTAUER, Emanuel. Češi v Nové Evropě. 2. vyd. Praha: Orbis, 1943. 149 s.