Brněnský hřbitov (Ústřední hřbitov města Brna)

Brněnský Ústřední hřbitov je nejmonumentálnějším a také kulturně nejvýznamnějším pohřebištěm města Brna. Vznik Ústředního hřbitova je bezprostředně spjat s architektonickým rozvojem města, s jeho urbanistickým rozšířením a zdejším populačním nárůstem během druhé poloviny 19. století. Hřbitov slouží svému účelu od roku 1883 a v jeho současném areálu je pohřbena řada osobností, které spoluutvářely kulturní tvář Moravy a přímo s Brnem spojily vlastní profesní život. Mezi těmito osobnostmi vyniká nejen světoznámý Leoš Janáček, ale také Vítězslava Kaprálová, která jako skladatelka a dirigentka významně utvářela podobu domácí meziválečné hudební avantgardy a zazářila mimo jiné koncem 30. let při vedení symfonického orchestru britské BBC. Kolorit zde pohřbených slavných hudebníků dotváří také Gustav Brom, kapelník a manažer pravděpodobně nejslavnějšího českého swingového big bandu Orchestru Gustava Broma. Kromě výrazných tváří české hudby a kultury je na brněnském hřbitově rovněž pohřben Johann Gregor Mendel, který v mezinárodní akademické obci proslul jako zakladatel vědního oboru genetiky a jehož jméno dnes nese jedno z brněnských univerzitních pracovišť. Svůj hrob zde má i Josef Dobrovský, zakladatel vědního oboru slavistiky, jeden z otců moderní podoby českého jazyka. V meziválečném období brněnský Ústřední hřbitov doznal několika důležitých stavebních zásahů a úprav, díky kterým dodnes představuje významný symbol českého funkcionalismu. Krematorium, jehož autorem je architekt Ernst Wiesner, důmyslně spojuje inspiraci gotickou sakrální architekturou a ornamentálními vlivy starověkých kultur. Jeho unikátní konstrukcí zamýšlel autor dosáhnout architektonické reflexe moderní pohřební kultury. Poprvé nebyla rakev po skončení obřadu odnášena ze síně, ale automaticky transportována přímo do spalovny poté, kdy se za ní zavřela mechanická ocelová opona. Hřbitovní obřadní síň, jejímiž autory jsou architekti Bohuslav Fuchs a Josef Polášek, byla inspirována slavným Unity Temple v Chicagu a autorským rukopisem jednoho z otců moderní architektury Franka Lloyda Wrighta. Obřadní síň tak svědčí o propojení československé meziválečné avantgardní architektury s tehdy módní vlnou amerického designu a stavební kultury. Brněnský hřbitov je tak mimo jiné dokladem efektivního spojení účelové architektury funkcionalismu a pietní funerální kultury.

MLADÝ, Karel, ed. 120 let Ústředního hřbitova v Brně: (malé zamyšlení nad velkým jubileem). Brno: Šimon Ryšavý, 2003. 12 s. ISBN 80-86137-92-9.