Brněnská přehrada

V malebné krajině severozápadně od Brna se nachází Brněnská přehrada, jedno ze špičkových architektonických děl meziválečné doby. Tato vodní stavba je známá také pod názvem Kníničská přehrada podle obce Kníničky, jež byla vznikající nádrží zatopena, zatímco jejím 530 obyvatelům byly přiděleny náhradní pozemky jen o kilometr dále od původního místa. Tam pak vznikla nová obec Kníničky.

O vybudování přehrady na řece Svratce se uvažovalo již na počátku 20. století, ještě za Rakouska-Uherska. Úřady vydaly povolení ke stavbě v roce 1929, ale stavební práce byly zahájeny až v roce 1936 a dokončeny roku 1940. Součástí přehrady je i hydroelektrárna, která má kompenzovat zvýšenou poptávku po elektřině v době energetických špiček, a také další elektrárna v Brně-Komíně, jež je opatřena dvěma turbínami s výkonem 200 kW. Vodní nádrž je betonová, výška hráze činí 23, 5 m a délka její koruny je 120 m.

Přehrada byla dokončena během okupace Československa za druhé světové války a její výstavba stála 59 milionů protektorátních korun. Před koncem války zaminovala ustupující německá armáda část hráze s cílem zastavit postupující sovětské tanky. Zásluhou hrázného Šikuly a dalších však bylo sovětské velení včas varováno a k odpálení min, resp. hrozícímu poškození statiky hráze nedošlo. Zničení bohužel neušel rovněž podminovaný betonový most pod hradem Veveří. Zbytky mostu se zde nacházely až do roku 2002. Od r. 2003 stojí na jeho místě lávka pro pěší a cyklisty. Současný název – Brněnská přehrada – dostalo vodní dílo až v roce 1959. Přehrada původně sloužila jako zásobárna vody pro Brno, nyní je využívána k rekreačním účelům a výrobě elektrické energie. Od roku 1998 se zde pravidelně koná přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis.

ŠÍROVÁ-MOTYČKOVÁ, Kamila a ŠÍR, Jiří. Technické památky České republiky: mosty, železnice, přehrady, elektrárny, mlýny, opevnění, sklárny, doly a další. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2012. 206 s. Naše země. ISBN 978-80-7346-141-6.