Nejstarší český mužský klášter a v současné podobě jedna z předních památek české vrcholně barokní architektury. Nachází se v pražské čtvrti Břevnov a je hlavním sídlem benediktinského řádu v Čechách.
Břevnovský klášter založili roku 993 kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch, který se s benediktinskou řeholí podrobně seznámil během svého pobytu v Itálii. První mniši pocházeli přímo z Říma, další pak na počátku 11. století přišli z německého kláštera Niederaltaich. Původní dřevěné klášterní budovy nahradila v 2. polovině 11. století na tehdejší poměry mohutná románská bazilika a kamenná budova konventu. Po celý středověk zůstával klášter vlivnou církevní institucí a důležitým hospodářským centrem, v roce 1420 však byl zničen husity do té míry, že břevnovští opati raději přesídlili do východočeského Broumova. Ve zdevastovaném břevnovském areálu následujících 200 let přežívala jen nepočetná benediktinská komunita.
Situace kláštera se začala výrazněji lepšit teprve od 2. poloviny 17. století. V roce 1674 byl za opata Tomáše Sartoria dokončen nový klášterní dům, skutečně přelomovou se však stala až kompletní přestavba celého areálu, kterou v letech 1708–1745 nechal provést Sartoriův nástupce Otmar Zinke. Klášter fungoval nepřetržitě až do roku 1951, kdy byl zrušen komunistickým režimem. Benediktini se do areálu vrátili v roce 1991, o dva roky později byl klášter u příležitosti tisíciletého výročí povýšen papežem Janem Pavlem II. z opatství na arciopatství.
Ze středověkých staveb se ve větší míře zachovaly především obvodové zdi krypty původní románské baziliky, dnes ukryté pod presbytářem kostela. Dnešní podoba celého areálu je barokní; původní plány vypracoval architekt Pavel Bayer, již v roce 1709 jej však nahradil Kryštof Dientzenhofer. Jádru kláštera, soustředěnému kolem tří obdélných dvorů, dominuje kostel sv. Markéty, jehož boční fasáda je netypicky koncipována jako hlavní, neboť je obrácena ke vstupu do areálu. Půdorys interiéru je založen na průniku příčně položených oválů – rysu typickém pro dynamizující tvorbu tzv. radikálního baroka. Na vnitřní výzdobě se podíleli přední domácí umělci v čele s malířem Petrem Brandlem. Pozornost si zaslouží především boční oltáře, vytvořené na zdi technikou iluzivní malby, a hodiny, umístěné nezvykle na vrcholu klenby. V roce 1721 vystřídal Kryštofa Dientzenhofera jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer, který dokončil chrámový presbytář včetně hodinové věže a budovu prelatury. Podle jeho návrhu vznikl rozlehlý soubor hospodářských budov (dochovány jen z části), vstupní brána a klášterní nemocnice. V klášterní zahradě pak navrhl budovu skleníku a především malebný zahradní pavilón Vojtěška, postavený nad gotickou studánkou ze 13. století.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.