Boleslav III.

^*asi 965 – ^†1037

Boleslav III. byl nejstarším synem Boleslava II. Po nástupu na trůn se ocitl ve velice obtížné situaci, protože Čechy ztratily většinu svých územních zisků z dob vlády Boleslava I. a zmítaly se ve společenské i finanční krizi. Kvůli obavám o trůn se pokusil zbavit svých mladších bratrů: Jaromíra nechal vykleštit a Oldřich měl být zabit v lázni. Oba se nakonec zachránili útěkem k bavorskému vévodovi Jindřichu II., který se roku 1002 stal římským králem. Boleslavova násilná vláda vyústila v povstání českých velmožů a kníže byl nucen opustit zemi. Uchýlil se nejprve do bavorské Severní marky (Nordgau) a posléze do Polska ke knížeti Boleslavu Chrabrému.

Po smrti svého nástupce, polského chráněnce knížete Vladivoje, se Boleslav III. za podpory Boleslava Chrabrého vrátil do Čech, kde sesadil Jaromíra (podporovaného Jindřichem II.) a znovu se ujal vlády. Slíbil sice odpustit svým odpůrcům, místo toho však pozval členy mocného rodu Vršovců a jejich přívržence před svatodušní nedělí na hostinu a nechal je úkladně povraždit. Sám měl přitom rozseknout hlavu svému zeti. Na přímluvu vyděšených českých velmožů byl proto již po dvou měsících Boleslavem Chrabrým opět sesazen, oslepen a uvězněn na neznámém hradě v Polsku, kde strávil zbylých 34 let svého života. Polský kníže se následně sám ujal vlády v Čechách.

BARTLETT, Robert et al. Přemyslovci: budování českého státu. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
BLÁHOVÁ, Marie, FROLÍK, Jan a PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek 1. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-264-1.