Boleslav II.

^*asi 932 – ^†7. 2. 999

Boleslav II. byl synem knížete Boleslava I. V roce 973 úspěšně dovršil otcovy snahy o založení pražského biskupství, do jehož čela byl zvolen saský mnich Dětmar. V zahraniční politice podporoval neúspěšného kandidáta na říšský trůn bavorského vévodu Jindřicha Svárlivéhoproti císařům Otovi II. a Otovi III., čímž v důsledku oslabil svoji pozici na mezinárodním poli. I přes velké úsilí a aktivní politiku nedokázal udržet rozsáhlá území, která předtím získal jeho otec. V roce 981 obsadil kyjevský kníže Vladimír I. Volyňsko, ještě závažnější byla ztráta Haliče, Malopolska a Slezska, kterých se po roce 986 s tichým souhlasem Oty III. zmocnil polský kníže Měšek I. Boleslavovy snahy o jejich opětovné získání nebyly úspěšné a z rozsáhlé přemyslovské říše na konci jeho vlády zůstaly pouze Čechy a Morava. Se ztrátou území český stát přišel o důležité příjmy z kořisti i otroků a nebyl schopen dále uživit početnou vojenskou družinu, čímž se dostal do vážné finanční krize.

Poměry v Čechách dále komplikovaly Boleslavovy napjaté vztahy s druhým pražským biskupem – Vojtěchem z mocné rodiny Slavníkovců. Vojtěch silně kritizoval přetrvávající pohanské zvyky v české společnosti a prodej křesťanských otroků z Čech, jimiž se kníže a čeští velmoži nejspíše pokoušeli kompenzovat rozsáhlé ztráty příjmů, a na protest proti poměrům ve své diecézi dvakrát odešel z Čech. I přes tyto problémy Boleslav II. nadále podporoval šíření křesťanství a během krátkého smíření s Vojtěchem založil v Břevnově u Prahy roku 993 první mužský klášter v Čechách. Někdy v této době však vážně onemocněl a začal ztrácet nad děním v zemi kontrolu. V roce 995 čeští velmožové vyvraždili Slavníkovce na jejich hradišti v Libici, čímž definitivně zmařili jakoukoliv možnost Vojtěchova návratu do Čech. Dodnes není jasné, zda měla tato událost Boleslavovu podporu. Postupující rozvrat státu zapříčinil, že na rozdíl od Polska a Uher nezískaly Čechy arcibiskupství, ani královskou korunu. Krize se dále prohloubila po Boleslavově smrti, kdy se rozhořel boj o moc mezi jeho čtyřmi syny.

BARTLETT, Robert et al. Přemyslovci: budování českého státu. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
BLÁHOVÁ, Marie, FROLÍK, Jan a PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek 1. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-264-1.
CHARVÁT, Petr. Boleslav II.: sjednotitel českého státu. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004. 198 s., [8] s. barev. obr. příl. Velké postavy českých dějin; sv. 4. ISBN 80-7021-657-3.
RANDÁK, Jan a kol. Osobnosti českých dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 432 s. ISBN 978-80-242-4196-8.
RYANTOVÁ, Marie, ed., VOREL, Petr, ed. a ANTONÍN, Robert. Čeští králové. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2008. 583 s., [8] s. barev. obr. příl. Historická paměť. Velká řada; sv. 16. ISBN 978-80-7185-940-6.