Boleslav I.

^*asi 915 – ^†972

Boleslav I. byl synem knížete Vratislava I. a kněžny Drahomíry. Kvůli sporům o zahraničněpolitickou orientaci země nechal 28. 9. 935 zavraždit svého bratra Václava na hradišti ve Staré Boleslavi a sám převzal moc. Následně přistoupil také k likvidaci Václavových stoupenců i zbylých českých knížat a jako první Přemyslovec rozšířil svou vládu na celé Čechy. K jejímu upevnění začal budovat síť nových hradů (tzv. hradskou soustavu), sloužících jako správní centra, do nichž se postupně soustředil též výběr daní, obchod, soudnictví a církevní správa. Jako první český panovník začal razit vlastní mince, tzv. denáry. Centralizace moci umožnila Boleslavovi postavit na tehdejší poměry nebývale početnou armádu (údajně 3 000–6 000 bojovníků), s níž zahájil rozsáhlé výboje na východ od Čech. Během krátké doby si podmanil Moravu, Slezsko, Malopolsko a jeho říše sahala až k hranicím Kyjevské Rusi. Mimo území Čech se však nejednalo o konsolidovaný stát, kníže pouze obsadil posádkami místní centra, v nichž následně vybíral daně. Důležitou roli v Boleslavově expanzi hrál obchod s otroky, které získával na dobytých územích a následně je prodával především do Kordobského chalífátu. Praha byla v této době jedním z největších  center obchodu s otroky na sever od Alp.

Na západě vedl Boleslav již od svého nástupu na knížecí stolec dlouholetou válku se saským králem Otou I., jemuž se nakonec po třinácti letech bojů poddal a zavázal se platit tribut. České vojsko se pak jako Otův spojenec účastnilo v roce 955 i slavné bitvy proti Maďarům na řece Lechu. Svoji dceru Doubravu Boleslav provdal za knížete Měška z rodu Piastovců, čímž napomohl k christianizaci Polska. V Čechách nechal údajně postavit 22 kostelů a při bazilice sv. Jiří na Pražském hradě založil vůbec první ženský klášter v Čechách, jehož abatyší se stala Boleslavova dcera Mlada. Kníže také podporoval kult svého zavražděného bratra Václava, jehož tělo nechal slavnostně převézt do Prahy a uložit ve Václavem založené rotundě sv. Víta na Pražském hradě. Tímto přenesením, které se zároveň rovnalo kanonizaci, měla být podpořena Boleslavova snaha o zřízení samostatného biskupství v Praze, tento cíl však dokázal naplnit až jeho syn Boleslav II.

BARTLETT, Robert et al. Přemyslovci: budování českého státu. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
BLÁHOVÁ, Marie, FROLÍK, Jan a PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek 1. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-264-1.
RANDÁK, Jan a kol. Osobnosti českých dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 432 s. ISBN 978-80-242-4196-8.
RYANTOVÁ, Marie, ed., VOREL, Petr, ed. a ANTONÍN, Robert. Čeští králové. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2008. 583 s., [8] s. barev. obr. příl. Historická paměť. Velká řada; sv. 16. ISBN 978-80-7185-940-6.