Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Boleslav Chrabrý

Boleslav Chrabrý

Polský kníže v letech 992–1025 a v roce 1025 první polský král. V letech 1003–1004 vládl také jako kníže český. Patří k nejvýznamnějším středověkým panovníkům Polska, na přelomu prvního a druhého tisíciletí zároveň výrazně zasáhl do českých dějin.


Boleslav Chrabrý – Jana Bogumiła Jacobiho (1743–1829). Autor: Lestat (Jan Mehlich), licence Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Bogumi%C5%82_Jacobi_-_Boles%C5%82aw_Chrobry.jpg
Podrobné informace

*967 – 17. 6. 1025

Boleslav Chrabrý byl synem polského knížete Měška I. z rodu Piastovců a Doubravky, dcery českého knížete Boleslava I. Ačkoliv byl původně vyloučen z nástupnictví, dokázal se po otcově smrti v roce 992 prosadit v boji se svými bratry a zmocnit se vlády. Podporoval císaře Otu III. v jeho plánech na obnovení Římské říše a stal se jeho blízkým spojencem. V roce 997 vykoupil od pohanských Prusů tělo pražského biskupa Vojtěcha, který dříve v Polsku krátce pobýval, a nechal jej pohřbít v hlavním městě Hnězdně. Ota III., který byl velkým Vojtěchovým ctitelem, navštívil u příležitosti jeho kanonizace v roce 999 Hnězdno a udělil Boleslavovi souhlas se zřízením hnězdenského arcibiskupství, do jehož čela byl postaven Vojtěchův bratr Radim. Polsko se tak vymanilo z církevní podřízenosti římskoněmecké říši.

Na počátku druhého tisíciletí se Boleslav Chrabrý rozhodl rozšířit svůj vliv na území českého státu, který se v té době zmítal v hluboké vnitřní krizi. V roce 1002 ovládl Moravu a na český knížecí stolec začal dosazovat své chráněnce, nejprve jakéhosi Vladivoje a po jeho smrti o rok později již jednou sesazeného knížete z rodů Přemyslovců Boleslava III. Ten si však vyvražděním svých odpůrců znepřátelil české velmože natolik, že jej Boleslav Chrabrý nechal po několika měsících oslepit a zbavit trůnu. Na základě svého pokrevního příbuzenství s Přemyslovci se posléze ujal vlády v Čechách sám. Snaze polského knížete o ovládnutí země se však postavil římský král Jindřich II., který jej již následujícího roku po krátkém tažení vypudil z Prahy a na jeho místo dosadil knížete Jaromíra, bratra Boleslava III. Morava však zůstala součástí polského státu až přibližně do roku 1019, kdy byla dobyta Jaromírovým nástupcem, knížetem Oldřichem. Válka s Jindřichem II. pokračovala až do uzavření tzv. Budyšínského míru v roce 1018. V roce 1025 se Boleslav se souhlasem papeže nechal v Hnězdně korunovat prvním polským králem, o dva měsíce později však zemřel a dosud silné Polsko se za jeho nástupců propadlo do hluboké vnitřní krize.

Použité zdroje
Biografický slovník českých zemí. 6. sešit. Boh-Bož. Vydání první. Praha: Libri, 2007. svazků. ISBN 978-80-7277-239-1.
BLÁHOVÁ, Marie, FROLÍK, Jan a PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek 1. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-264-1.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.