Bohumír Šmeral

^*25. 10. 1880 Třebíč – ^†8. 5. 1941 Moskva

Bohumír Šmeral se stal jedním ze zakladatelů Komunistické strany Československa. Již na gymnáziu se zapojil do politického života a v Třebíči vstoupil do českoslovanské sociální demokracie. Na přelomu století dokončil studia na Právnické fakultě UK v Praze a od té doby pracoval jako novinář pro stranické noviny Právo lidu. Roku 1911 byl zvolen do Říšské rady, kde působil až do zániku Rakouska-Uherska.

Během první světové války zůstal v řadách sociální demokracie, ale zasazoval se o federalizaci a zachování Rakouska-Uherska. Byl proti vytváření malých národních států, kvůli čemuž byl kritizován, a dokonce byl i donucen k rezignaci na stranické funkce. Po založení Československa se Šmeral odmítl účastnit politického dění a do konce roku 1919 pracoval jako dopisovatel pro Právo lidu ve Švýcarsku.

Na jaře roku 1920 navštívil Rusko, kde s Leninem diskutoval o budoucím směru levého hnutí v Československu. Po návratu do Československa vedl přípravy pro vytvoření komunistické strany. Dne 15. 5. 1921 spolu s Antonínem Zápotockým založil Komunistickou stranu Československa a stal se členem jejího ústředního výboru. Za Šmeralova působení nebyla Komunistická strana Československa totalitární stranou. K tomu došlo až v roce 1929, kdy se dostal do jejího čela Klement Gottwald a strana byla bolševizována. Šmeral byl dokonce ze strany radikálů kritizován za příliš mírné vedení. Rovněž byl jedním z mála lidí, kteří hledali československou cestu k socialismu.  V parlamentních volbách roku 1935 se Bohumír Šmeral stal senátorem, zde setrval až do zákazu činnosti Komunistické strany Československa v roce 1938. Po podpisu mnichovské dohody odešel do Moskvy a nastoupil do exilového vedení KSČ.  Působil zde až do své smrti.

KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha : Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8.
ŠMERAL, B. Jsme komunisty! 1. vydání, Praha: Svoboda, 1980. 57 s. str. 6