Vrchol v oblasti středních Čech, známý svou spojitostí s legendou o svatém Václavovi, který v jeho útrobách čeká, aby se se svým vojskem mohl objevit a pomoci českému národu v době, kdy mu bude nejhůře. Z úpatí hory pochází i jeden ze základních kamenů Národního divadla.
I když hora Blaník není svou nadmořskou výškou 638 metrů jedním z nejvyšších vrcholů České republiky, díky spojitosti s legendou o blanických rytířích je jedním z nejznámějších vrcholů Česka. Má dva vrcholy nazvané Velký Blaník a Malý Blaník. V roce 1981 byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí a je nejmenším územím s tímto statutem v České republice. Je v ní zahrnuto i několik dalších maloplošných chráněných území, například Částrovické rybníky nebo rybník Louňov. Oblast je pokryta hlavně lesy a loukami, roste zde mnoho vzácných rostlin z prostředí luk a bažin. Podobně hojní jsou i živočichové, hlavně vážky, ptáci, obojživelníci, pavouci a netopýři.
Blaník byl prokazatelně osídlen už v době halštatské, kdy se zde nalézalo kruhové hradiště. Na vrcholu Malý Blaník se nacházejí zbytky hrádku ze středověku a také zřícenina kaple svaté Magdalény, dostavěné v roce 1753. Blaník byl od 19. století silně spjat s českým národním hnutím v tehdejším Rakousko-Uhersku. Uskutečňovali se výstupy na horu, obvykle v čase oslav Nového roku. I po vyhlášení Československé republiky v roce 1918 zůstal Blaník vyhledávaným cílem domácích turistů.
Na jeho vyšším vrcholu byla umístěna dřevěná rozhledna již v roce 1895, ta se však v roce 1936 zřítila. Dnes zde stojí rozhledna postavená na návrh Klubu českých turistů v letech 1939 až 1941. Jde z ní vidět za hezkého počasí až k Praze. Od roku 1989 je Blaník místem pravidelných svatováclavských slavností.
Legenda o hoře Blaník, zachycená například v knize Staré pověsti české od Aloise Jiráska, hovoří o vojsku rytířů spících v útrobách hory, vedeném svatým Václavem. Až bude české zemi nejhůře, vyjede z podzemí na pomoc českému lidu. Tato pověst patří mezi nejoblíbenější a není těžké pochopit, že pro český lid v mnohonárodním Rakousko-Uhersku musela mít zvláštní přitažlivost.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.