Beroun

Beroun leží na soutoku Berounky a Litavky, mezi chráněnými krajinnými oblastmi Český kras a Křivoklátsko. Ve 12. století se na místě dnešního města nacházely dvě malé osady u brodu na cestě z Prahy do Plzně. Ve 13. století je založeno královské město (první zmínka pochází z roku 1265), osídlené zprvu hlavně německými kolonisty, v němž se rozvinula hrnčířská tradice. Do znaku dostalo medvěda, který je dodnes symbolem města. Za třicetileté války byl Beroun velmi poničen, přesto je mezi lety 1714 a 1849 krajským městem, ač jeho správa většinu času sídlí v Praze. Ve druhé polovině 19. století se v Berouně, ležícím na železniční trati Praha–Plzeň, rozvinula těžba vápence, vyrostly zde textilní továrny a železárny. Po druhé světové válce poškodila Beroun výstavba panelových sídlišť a demolice historické zástavby, dokonce i v části městského jádra. Necitlivým zásahem byla i stavba dálnice D5, jež oddělila čtvrť kolem nádraží od zbytku zástavby. V roce 2009 byl Beroun vyhlášen historickým městem roku.

V historickém centru stojí za pozornost prostorné Husovo náměstí s radnicí, gotickým kostelem sv. Jakuba, několika hodnotnými měšťanskými domy (Jenštejnský dům – dnes muzeum, dům U Tří korun) a pomníkem Jana Husa. Dobře dochované jsou pozůstatky gotického opevnění s Plzeňskou branou (vyhlídka) a Pražskou branou (dnes výstavní síň). Z architektury 19. století zaujme Duslova vila (dnes galerie). Na historických předměstích najdeme původně hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie, židovský hřbitov a bunkry československého opevnění. Z kulturních institucí uveďme Muzeum Českého krasu a geopark, Muzeum berounské keramiky, Městskou galerii Beroun a galerie v Pražské a Plzeňské bráně. V Berouně se pravidelně konají hrnčířské trhy, hudební festivaly Berounské letorosty a Talichův Beroun nebo literární festival Stranou. Cílem vycházek je funkcionalistická rozhledna a medvědárium na Městské hoře, na severním okraji Berouna pak poutní kaple a pramen U Studánky a rozhledna na vrchu Děd. V blízkém Českém krase patří k nejznámějším cílům obce Tetín a Svatý Jan pod Skalou, Koněpruské jeskyně a hrad Karlštejn.

Ve městě studovali obrozenec Josef Jungmann a malíř Jan Preisler, žil zde a zemřel proslulý dirigent Václav Talich.

FIŠER, Marcel. Umění v Berouně. Horažďovice: Centrum pro dějiny sochařství Horažďovice, z.s., 2017. 103 stran. Umění ve veřejném prostoru; svazek VI. ISBN 978-80-906115-2-8.
GARKISCH, Miloš. Beroun. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2012. 75 s., [96] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7432-236-5.
HAMPL, František. Mezi berounskými branami. Vyd. 2. V Berouně: Knihkupectví U radnice, 2004. 124 s. Atom; sv. 88. ISBN 80-86797-04-X.
RAZÍM, Vladislav. Středověké opevnění města Berouna. Nymburk: Vega-L, 2003. 24 s. ISBN 80-86757-09-9.
TOŠNEROVÁ, Marie a kol. Beroun. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 423 s., [16] s. barev. obr. příl. Dějiny českých, moravských a slezských měst. ISBN 978-80-7106-964-5.