Benedikt Ried

^*kolem 1454 – ^†1534 nebo 1536 Loun

Benedikt Ried (často psáno s počeštělou formou Rejt) přišel do Čech před rokem 1489 patrně z německých zemí. Od 90. let 15. století se podílel na rozsáhlé přestavbě Pražského hradu, kterou nechal provést král Vladislav II. Jagellonský. Vedl kompletní přestavbu Starého královského paláce, v němž vybudoval i monumentální Vladislavský sál, podílel se na stavbě královské oratoře v katedrále sv. Víta a pro hrad vystavěl nové modernizované opevnění, jehož součástí byly tři dodnes zachované dělostřelecké věže. Po roce 1500 je již uváděn jako „královský stavitel“ a za své zásluhy byl o dva roky později povýšen do šlechtického stavu. Od roku 1510 začal působit i mimo Prahu. Své dřívější zkušenosti fortifikačního stavitele zužitkoval při navrhování vnějšího opevnění hradů Švihova a Rábí. Vedl také stavbu kostela sv. Mikuláše v Lounech, nového paláce pro Zdeňka Lva z Rožmitálu na hradě Blatná a dostavbu chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Jako projektant se možná podílel na přípravách stavby kostelů Nanebevzetí Panny Marie v Mostě a sv. Anny v saském Annabergu, které již realizoval jeho žák Jacob Heilmann ze Schweinfurtu.

Hlavním znakem Riedovy tvorby je harmonické spojení pozdní gotiky s některými prvky nastupující renesance. V interiérech využíval k zaklenutí prostoru umělecky i stavebně náročnou krouženou klenbu, kde vzájemně se prolínající klenební žebra vytvářejí složité geometrické obrazce hvězdic nebo květů. Gotická dekorativnost se však především u světských staveb mísí s klasickými obdélnými formami renesančních oken a portálů. Různé prvky obytného komfortu jako možnost vyhlídky prostřednictvím balkonů a lodžií (např. u Vladislavského sálu) představovaly nové impulsy, které do Čech přicházely z renesanční Itálie. Ried byl také jedním z prvních stavitelů, kteří na českých hradech aplikovali soudobý italský přístup k obraně proti nastupujícímu dělostřelectvu, který spočíval ve vybudování systému mohutných navzájem se kryjících bašt, z nichž mohl obránce ostřelovat útočníka vlastními děly.

BENEŠOVSKÁ, Klára et al. Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Architektura. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. 806 s. ISBN 978-80-7432-000-2.

KALINA, Pavel. Benedikt Ried a počátky záalpské renesance. Vyd. 1. Praha: Academia, 2009. 299 s. ISBN 978-80-200-1744-4.

KUTHAN, Jiří. Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Díl první, Král a šlechta. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou UK ve vydavatelství Togga, 2010. 615 s. ISBN 978-80-7308-313-7.