Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Bedřich (kníže)

Bedřich (kníže)

Český kníže v letech 1172–1173 a podruhé v letech 1178–1189. Slabý vládce, jehož závislost na římském císaři vyústila ve vážné ohrožení územní celistvosti českého státu.


Pečeť knížete Bedřicha - kresba Augusta Sedláčka, foto L. Neubert, licence Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:PecetknizeteBedricha.jpg
Podrobné informace

* před 1144 – 25. 3. 1189

Bedřich byl nejstarším synem Vladislava II. a Gertrudy Babenberské. Politického života se účastnil již za svého mládí, v roce 1161 vedl české vojsko na pomoc císaři Fridrichu I. Barbarossovi do Itálie. Poprvé usedl na trůn v roce 1172, když předtím Vladislav II. abdikoval v jeho prospěch. Císař Fridrich I. však volbu neuznal a na český trůn dosadil Bedřichova příbuzného Soběslava II. Během několika let si ale Soběslav II. znepřátelil české předáky i samotného císaře a ten nakonec v roce 1178 povolal Bedřicha zpět z vyhnanství na knížecí stolec. Bedřichovi se po návratu do Čech podařilo porazit po těžkých bojích Soběslava v bitvě Na Bojišti (dnes část Prahy) a znovu se ujmout vlády.

I přesto, že se Bedřich dokázal udržet na trůně poměrně dlouhých 11 let, projevoval jen slabé vladařské schopnosti a některé státní záležitosti za něj byla nucena vyřizovat jeho žena Alžběta, dcera uherského krále Gézy II. Již v roce 1182 proti němu povstali čeští předáci v čele se znojemským a brněnským údělným knížetem Konrádem Otou a donutili jej utéci z Čech. Bedřicha zachránil až zásah císaře Fridricha I., který se rozhodl jej na trůně ponechat. Konrád Ota však získal do správy celou Moravu, kde si počínal téměř jako samostatný panovník. Následný Bedřichův pokus  podrobit si Konráda Otu silou nebyl úspěšný a oba Přemyslovci po vyčerpávajících bojích raději v roce 1186 uzavřeli mír. Konrád uznal Bedřichovu autoritu a na oplátku byl ustanoven za jeho nástupce. Již následujícího roku však musel Bedřich čelit nové krizi, když se vyhrotily jeho spory s pražským biskupem Jindřichem Břetislavem. Ten usiloval o větší samostatnost na českém panovníkovi a obrátil se se svými požadavky přímo na císaře. Barbarossa následně uznal Jindřicha Břetislava říšským knížetem, čímž se pražské biskupství stalo fakticky nezávislým na českém knížeti. V roce 1189 se Bedřich zavázal k účasti na třetí křížové výpravě, krátce nato však zemřel.

 

Použité zdroje
BLÁHOVÁ, Marie, FROLÍK, Jan a PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek 1. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-264-1.
RANDÁK, Jan a kol. Osobnosti českých dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 432 s. ISBN 978-80-242-4196-8.
ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí: (1034-1198). 2., opr. a dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. Česká historie; sv. 2. ISBN 978-80-7106-905-8.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.