Barokní kašny v Olomouci

Olomouc se pyšní více než dvaceti historickými kašnami, přičemž osm z nich je řazeno do období baroka. Kašny byly budovány postupně s ohledem na frekventovanost komunikací v historickém centru města. Olomoucké barokní kašny, které vznikly v časově omezeném úseku, dnes patří k evropským unikátům. Šest z nich se v roce 1995 dostalo na seznam národních kulturních památek České republiky. Obnovená Saturnova kašna je v seznamu zapsána jako součást Klášterního Hradiska. Poslední, Delfínova kašna zatím nebyla na seznam zařazena kvůli svému pozdějšímu znovuobjevení.

Nejstarší je Neptunova kašna z roku 1683. Stojí na Dolním náměstí a původně sloužila jako zdroj pitné vody. Dnes plní spíše funkci estetickou. Autorem sousoší s Neptunem byl gdaňský sochař Michael Mandík, nádrž kašny a schodiště vytvořil olomoucký rodák, kameník Václav Schüller. Sousoší dominuje mohutná postava Neptuna s trojzubcem otočeným směrem dolů, stojící na skalnatém útesu. U Neptunových nohou jsou vyobrazeni čtyři mořští koně, kteří zároveň slouží jako chrliče vody. Nádrž má tvar rovnoramenného kříže.

Stejní umělci se stali autory druhé barokní kašny, Herkulovy, situované dnes ze severní strany radnice na Horním náměstí a dokončené v roce 1688. Původně se kašna nacházela na místě dnešního sloupu Nejsvětější Trojice a byla přenesena po rozhodnutí o jeho výstavbě. Socha Herkula byla provedena v nadživotní velikosti, v pravé ruce má kyj a v levé drží symbol Olomouce, šachovanou orlici. Herkulova postava bojující se sedmihlavou hydrou, která je ztvárněna u jeho nohou, se tyčí uprostřed kašny na kamenném podstavci.

Další, Jupiterova kašna vznikla roku 1735 a nachází se na Dolním náměstí. Kašna byla přestavěna tyrolským sochařem Filipem Sattlerem místo původní kašny se sochou sv. Floriana z roku 1707, přemístěnou na nádvoří ve Skrbeni. Jejím autorem byl Václav Render. Dominantní postavou nového sousoší je římský bůh Jupiter metající blesky, u jeho nohou je zobrazen orel. Čtyřhranný podstavec sochy nese na každém rohu hlavy vodních mužů a na stěnách reliéfy květin, ze kterých tryská voda.

Dalším Renderovým dílem byla kašna Tritónů dokončená v roce 1709, dnes našla své místo na náměstí Republiky. Svým ztvárněním připomíná Berniniho kašnu s Tritónem v Římě. Tato kašna se sousoším od neznámého sochaře s vyobrazením delfínů a vodních mužů, nesoucích mušli s chlapcem a okřídlenými vodními psy, je nejcennějším kusem ze souboru barokních kašen.

Renderovým dílem je též největší kašna z roku 1725 na Horním náměstí. Prototypem dominantní jezdecké sochy římského vládce Gaia Julia Caesara, provedené sochařem Janem Jiřím Schaubergerem, je Berniniho socha Konstantina Velikého ve Vatikáně.

Delfínova kašna, také známá jako Malá kašna, byla znovuobjevena v roce 2005 a umístěna před kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Dnešní podoba kašny se výrazně liší od původního díla sochaře Filipa Sattlera z roku 1725, kdy byla ještě zdobena sochou chlapce s delfínem. Kašna byla během celé doby své existence často přemisťována a na nějakou dobu zapomenuta.

Za spolupráce Filipa Sattlera, Václava Rendera a Jana Jakuba Kniebandla byla roku 1727 dokončena Merkurova kašna. Dnes se nachází mezi galerií Moritz a hotelem Národní dům. Kašnu zdobí pískovcová socha římského boha Merkura, který je ztvárněn v okřídlené helmě a v ruce drží kadaceus, okřídlenou hůl se dvěma hady. Součástí sochy je také andílek sedící u Merkurových nohou a hadovití delfíni, kteří slouží jako chrliče vody.

Poslední je Saturnova kašna umístěná na nádvoří kláštera Hradisko. Původně ji zdobila socha sv. Floriána (sochaře Josefa Antonína Winterhaldera), která byla kolem roku 1740 vyměněna za sousoší římského boha Saturna zobrazeného v roli Chrona držícího kosu a doprovázená postavami Samsona a Gedeona. Roku 1748 byl klášter rozpuštěn a sousoší bylo zničeno.

BURIAN, Jan. Baroko v Čechách a na Moravě = Baroque Bohemia and Morava = Der Barock Böhmen und Mähren = Le baroque Boême et Moravie = Barocco Bohemia e Moravia = Barroco Bohemia y Moravia: [Fotogr. 1. vyd. [S.l.]: BB art, 1993. 375 s.
JAKUBEC, Ondřej, ed., PERŮTKA, Marek, ed. a ANTONOVIČ, Vladan. Olomoucké baroko. 2 - katalog, Výtvarná kultura let 1620-1780. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2010. 655 s. ISBN 978-80-87149-39-3.
MICHNA, Pavel, ed. a KONEČNÝ, Pavel, ed. Seznam nemovitých kulturních památek Olomouce. Olomouc: Památkový ústav, 1996. 150 s., [16] s. il. ISBN 80-901473-9-9.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.