Druh renesančního zámku charakteristický pro české země, který je zároveň jedním z nejzajímavějších útvarů středoevropské architektury 16. a počátku 17. století.
Arkádové zámky představují specifický fenomén české renesance – v žádné jiné zemi střední Evropy jich nevzniklo takové množství a nedosáhly tak masové obliby. Jejich původ lze vysledovat v Itálii a především Rakousku, z něhož se renesanční vlivy dostávaly na sousední Moravu. Právě zde vznikla na počátku 60. letech 16. století v rychlém sledu řada velkých zámků rozvinutých do šířky se dvěma nebo třemi řadami arkád.
Už první z těchto staveb, zámek Moravský Krumlov, v sobě soustředil veškeré charakteristické znaky, z nichž hlavním je přítomnost vnitřního dvora obklopeného ze tří stran arkádovým ochozem. Tento ochoz sloužil jako hlavní spojovací komunikace, z níž byla přístupná většina prostor, zatímco elegantní oblouky arkád tvořily působivý a ve své době novátorský estetický prvek. V souladu s antickým požadavkem odlehčení hmoty směrem vzhůru jsou sloupy podpírající arkády v každém ze tří pater provedeny v jiném řádu – od „těžkého“ toskánského v přízemí přes jónský v prvním a „nejlehčí“ korintský v druhém patře. Ne ve všech zámcích se však toto striktní odstupňování hmoty uplatnilo. Arkády obklopovaly nádvoří vždy maximálně ze tří stran, v Čechách ani na Moravě neexistuje zámek, kde by obíhaly po celém obvodě dvora.
Vedle Moravského Krumlova vznikly ještě v 60.–80. letech 16. století arkádové zámky také např. v Bučovicích, Velkých Losinách, Náměšti nad Oslavou či Bruntále. Záhy se tento typ rozšířil také do Čech, kde jsou jeho nejzářnějšími příklady zámky Opočno a Litomyšl. Mnozí majitelé starších rezidencí, do kterých již nebylo možno plnohodnotný arkádový ochoz zakomponovat, pak přistoupili k výstavbě arkád alespoň na jedné či dvou stranách nádvoří, jako tomu bylo např. na zámcích v Pardubicích a v Jindřichově Hradci. Oblíbenost arkádových zámků byla v českých zemích tak veliká, že se tento stavební typ v mírně pozměněné podobě udržel i na počátku období baroka a zcela vymizel až ve druhé polovině 17. století.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.