Komplex raně barokního zámku se světově proslulými zahradami ve městě Kroměříž, zapsaný jako součást světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Představuje výjimečně celistvě zachovanou ukázku raně barokní reprezentativní rezidence.
Zámek Kroměříž byl postaven ve druhé polovině 17. století na místě starší goticko-renesanční rezidence olomouckých biskupů, zničené v roce 1643 švédskými vojsky. Výstavba probíhala podle návrhu císařských dvorních architektů Filiberta Luccheseho a Giovanni Pietra Tencally, kteří kromě samotné budovy navrhli také dvojici reprezentativních zahrad. Podobu, kterou zámek v 17. století získal, si z větší části udržel až do dnešních dnů. V letech 1848–1849 se na zámku scházelo ústavodárné zasedání říšského sněmu (Kroměřížský sněm), které mělo dát Rakouskému císařství novou ústavu, avšak bylo císařem Františkem Josefem I. rozpuštěno.
Arcibiskupský zámek má podobu čtyřkřídlé stavby, do které byla zakomponována středověká hranolová věž, pozůstatek někdejšího biskupského hradu. Fasáda je členěna vysokým pilastrovým řádem, procházejícím přes všechna patra, a dodávajícím tak stavbě monumentální účinek. Původní výzdoba interiérů byla zničena při požáru města v roce 1752 a následně obnovena v rokokovém stylu. Zaujme především sněmovní sál, jehož nástropní malby zabírají plochu 400 m2, a Manský sál s iluzívní malbou, v němž olomoučtí biskupové jako světští feudálové soudili své vazaly (many) a pořádali manské sněmy. V zámku se nachází také proslulá obrazárna, která disponuje po Národní galerii nejvýznamnější sbírkou obrazů v České republice. Obsahuje díla předních evropských malířů 15.–18. století, mezi nimiž jsou zastoupeni např. Tizian, Lucas Cranach starší, Paolo Veronese, nebo Anthonis Van Dyck.
Skutečnou chloubu zámku představují jeho slavné zahrady. Podzámecká zahrada, do které se vstupuje skrze bohatě zdobenou sallu terrenu, získala mezi koncem 18. a polovinou 19. století podobu anglického krajinářského parku. Naproti tomu 800 metrů vzdálená Květná zahrada (zvaná též Libosad) se dosud uchovala z větší části v podobě, v jaké ji mezi lety 1665–1675 Lucchese a Tencalla navrhli, a představuje tak ve světovém měřítku výjimečně zachovalou ukázku barokní zámecké zahrady. Původní vstup od severozápadu vedl přes velkoryse pojatou 244 m dlouhou kolonádu, jejíž střecha sloužila zároveň jako vyhlídková terasa. Severní část areálu je symetricky rozdělená na čtyři čtvercová pole s geometricky střihanou zelení, často tvarovanou do složitých bludišť a rozmanitých barevných obrazců. Celé kompozici dominuje centrálně umístěný zahradní pavilon zvaný Rotunda. V jižní části zahrady se nachází malebná budova voliéry, bazény a tzv. jahodové kopečky, umělá návrší se spirálovitě stočeným živým plotem. Nejmladší částí areálu je klasicistní čestný dvůr se správní budovou a velkými skleníky, pocházející z let 1840–1845, který dnes zároveň slouží jako vstup.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.