Alois Hába

^*21. 6. 1893 Vizovice - ^†18. 11. 1973 Praha

Alois Hába se narodil v rodině valašského hudebníka a lidové zpěvačky. Spolu se svými bratry hrál v otcově kapele a v kostele. Během studií na učitelském ústavu v Kroměříži v letech 1908–1912 začal komponovat a na podzim roku 1914 byl přijat do mistrovské kompoziční třídy Vítězslava Nováka na Pražské konzervatoři. Po první světové válce pracoval ve Vídni jako korektor hudebního vydavatelství Universal-Edition a časem tam začal studovat u Franze Schrekera, nejprve soukromě, pak na Hudební a výtvarné akademii. Krátký čas studoval i na Vysoké hudební škole v Berlíně.

V září 1923 se vrátil do Prahy a začal učit na konzervatoři, kde za dva roky prosadil otevření třídy čtvrttónové a šestinotónové kompozice a od roku 1936 vyučoval jako řádný profesor oddělení pro studium mikrotonální hudby. Podle jeho návrhů byly postaveny speciální čtvrttónové a šestinotónové nástroje a jeden z jeho čvrttónových klavírů je dnes na pražské Hudební fakultě AMU.

Ve 20. a 30. letech 20. století byly jeho skladby často slyšet na mezinárodních festivalech soudobé hudby: v Salcburku roku 1923, v Praze v letech 1924 a 1925, v italské Sieně v roce 1928 aj. V jeho třídě studovali pozdější významní skladatelé, kteří se zapsali do dějin české a světové hudby, např. jeho bratr Karel Hába, Gideon Klein, Jaroslav Ježek, Karel Reiner, Miloslav Kabeláč, Klement Slavický aj. Měl desítky studentů i ze světa – z Itálie, Polska, Ukrajiny, Dánska, Anglie, Jugoslávie, Bulharska, Turecka, z Egypta aj. Jeho novátorský přístup k hudbě měl výjimečný dosah. Po válce se stal profesorem skladby na AMU a současně byl ředitelem Divadla 5. května (dnešní Státní opera). Po komunistickém převratu roku 1948 byla jeho světově proslulá kompoziční třída zrušena.

 

REITTEREROVÁ, Vlasta – SPURNÝ Lubomír. Alois Hába. Mezi tradicí a inovací (1893-1973). KLP Praha, 2014. 256 s + 31 černobílých obr. ISBN 978-80-87773-08-6.