Adolf Loos

^*10. 12. 1870 Brno – ^†23. 8. 1933 Kalksburg u Vídně, Rakousko

 

Adolf Loos pocházel z česko-německé rodiny a už v mládí se seznámil s kamenickým řemeslem v otcově dílně. Studoval na odborné průmyslové škole v Liberci a Brně, poté na technice v Drážďanech. Koncem 19. století pobýval v USA, kde se nechal inspirovat moderními tendencemi v architektuře. Po návratu do Evropy v roce 1896 se usadil ve Vídni, kde se věnoval urbanistickým plánům rostoucího města. Loos byl rovněž plodným esejistou, jenž během svého života napsal řadu textů věnovaných puristickému pojetí architektury pro zahraniční a české časopisy (Náš směr, Stavitel aj.). Souborně jeho texty vyšly pod názvem Řeči do prázdna (1929). V letech 1924–1928 pobýval v Paříži, kde dosáhl velkého uznání. Ze začátku se ze strany veřejnosti a části odborníků potýkal s nepochopením svých puristických návrhů, přesto však mnoho projektů realizoval. Architektova tvorba se stala znovu aktuální, vyhledávanou a obdivovanou koncem 20. století.

Loos měl blízko k avantgardním kruhům a často se setkával s nejvýznamnějšími představiteli moderního umění. Jako výrazný propagátor purismu a funkcionalismu se stavěl především proti všem dekorativním slohům (zvláště proti secesi). Tento postoj uplatňoval jak ve svých projektech, tak i v četných publikacích (např. Ornament a zločin, 1908). Loosovy stavby proto postrádají ornamenty, jsou hranolovité, jednoduché, avšak funkčně pečlivě promyšlené. Pracoval s kvalitními a luxusními materiály. Architektovy návrhy byly realizovány v Plzni pro podnikatele Františka Müllera a další klienty, v Brně pro Viktora Bauera (cukrovar a vila v Hrušovanech, interiéry). K nejvýznamnějším dílům patří vídeňský Looshaus (známý také jako Goldman a Salatsch). Experimentoval také s odlišnou úrovní podlaží některých místností a ve svých pracích uplatňoval princip tzv. raumplanu – z pařížského období je významný projekt vily na Montmartru pro dadaistického básníka Tristana Tzaru, ve Vídni navrhl vilu Moller. Nejzdařilejšími realizacemi tohoto principu se staly projekty Müllerovy vily v Praze-Střešovicích a Winternitzovy vily na pražském Smíchově (obě spolu s Karlem Lhotou).

BECK-LOOS, Claire. Adolf Loos - privátní portrét. Hodkovičky [i.e. Praha]: Pragma, ©2013. 238 s. ISBN 978-80-7349-361-5.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
RISSELADA, Max et al. Raumplan versus Plan Libre: Adolf Loos - Le Corbusier. Zlín: Archa, 2012. 199 s. a Architektura; sv. 5. ISBN 978-80-87545-04-1.
SARNITZ, August a LOOS, Adolf. Adolf Loos: 1870-1933: architekt, kritik, dandy. [Praha]: Slovart, ©2004. 96 s. ISBN 80-7209-613-3.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.
LOOS, Adolf. Řeči do prázdna: 1897-1900. Hodkovičky [Praha]: Pragma, ©2014. 149 s. ISBN 978-80-7349-404-9.