Významný evropský architekt první třetiny 20. století, návrhář nábytku a teoretik umění, jenž se stal jedním z nejdůležitějších představitelů moderní architektury.
*10. 12. 1870 Brno – †23. 8. 1933 Kalksburg u Vídně, Rakousko
Adolf Loos pocházel z česko-německé rodiny a už v mládí se seznámil s kamenickým řemeslem v otcově dílně. Studoval na odborné průmyslové škole v Liberci a Brně, poté na technice v Drážďanech. Koncem 19. století pobýval v USA, kde se nechal inspirovat moderními tendencemi v architektuře. Po návratu do Evropy v roce 1896 se usadil ve Vídni, kde se věnoval urbanistickým plánům rostoucího města. Loos byl rovněž plodným esejistou, jenž během svého života napsal řadu textů věnovaných puristickému pojetí architektury pro zahraniční a české časopisy (Náš směr, Stavitel aj.). Souborně jeho texty vyšly pod názvem Řeči do prázdna (1929). V letech 1924–1928 pobýval v Paříži, kde dosáhl velkého uznání. Ze začátku se ze strany veřejnosti a části odborníků potýkal s nepochopením svých puristických návrhů, přesto však mnoho projektů realizoval. Architektova tvorba se stala znovu aktuální, vyhledávanou a obdivovanou koncem 20. století.
Loos měl blízko k avantgardním kruhům a často se setkával s nejvýznamnějšími představiteli moderního umění. Jako výrazný propagátor purismu a funkcionalismu se stavěl především proti všem dekorativním slohům (zvláště proti secesi). Tento postoj uplatňoval jak ve svých projektech, tak i v četných publikacích (např. Ornament a zločin, 1908). Loosovy stavby proto postrádají ornamenty, jsou hranolovité, jednoduché, avšak funkčně pečlivě promyšlené. Pracoval s kvalitními a luxusními materiály. Architektovy návrhy byly realizovány v Plzni pro podnikatele Františka Müllera a další klienty, v Brně pro Viktora Bauera (cukrovar a vila v Hrušovanech, interiéry). K nejvýznamnějším dílům patří vídeňský Looshaus (známý také jako Goldman a Salatsch). Experimentoval také s odlišnou úrovní podlaží některých místností a ve svých pracích uplatňoval princip tzv. raumplanu – z pařížského období je významný projekt vily na Montmartru pro dadaistického básníka Tristana Tzaru, ve Vídni navrhl vilu Moller. Nejzdařilejšími realizacemi tohoto principu se staly projekty Müllerovy vily v Praze-Střešovicích a Winternitzovy vily na pražském Smíchově (obě spolu s Karlem Lhotou).
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.