Adam Václav Michna z Otradovic

^* asi 30. 6. 1600 Jindřichův Hradec –^† asi 16. 10. 1676 Jindřichův Hradec

Adam Václav Michna pocházel z tradičně hudebnické rodiny usazené v Jindřichově Hradci na počátku 16. století. Jeho předci patřili ke šlechtě a byli hudebně vzdělaní. Na erbu jindřichohradeckého rodu Michnů byla vyobrazena loďka s přílbou, jež měla symbolizovat doplutí do klidného přístavu po velikých bouřích. Tento erb věnoval Petrovi z Otradenic (tak je dochováno jeho jméno) Jiří z Poděbrad roku 1461. První zmínky o rodu z Otradovic v Jindřichově Hradci se však neváží k rytířství, ale k hudbě. Již roku 1535 se v Jindřichově Hradci připomíná varhaník Michal Michna.

Je dochován podpis z roku1673, kdy se Adam Michna podepsal jako potomek šlechtické rodiny Michnů z Otradovic: Adamus Wenceslaus Michna de Ottradowicz. První záznamy o něm jsou ze seznamu jmen studentů, kteří navštěvovali jindřichohradeckou jezuitskou kolej, kde byl zapsán na gramatiku, syntax a poetiku.

Více se ví o Michnově díle než o jeho životě. První zpráva týkající se jeho života je z roku 1633, kdy byl varhaníkem proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci. Varhaníci byli v této době ve velké úctě a zaujímali významné společenské postavení. Adam Michna zde měl příležitost k uplatnění nejen ve sboru proboštského kostela. Hudba byla u jezuitů vždy pěstována. Neobešly se bez ní návštěvy ani slavnosti a v jindřichohradeckých kostelích byly hudba a zpěv tradičně zastoupeny.

Michna byl také učitelem hudby a zpěvu, a na rozdíl od varhaníků své doby byl poměrně zámožný, dokonce měl i obchod s vínem. Matrika uvádí jako den Michnovy smrti 2. 11. 1676, ale stejně jako jeho datum narození je i toto datum  úmrtí zpochybňováno a nahrazováno např. datem 16. 10. 1676. Poslední dochovaný Michnův vlastnoruční podpis je ze dne 30. 6. 1676. 22. 9. podpisem potvrzuje svatojiřský plat místo manžela paní Terezie Kateřina Michnová. Velké nejasnosti panují i v náboženské orientaci Michny. Jeho otec byl katolík, ale zda byl Adam Michna katolíkem z přesvědčení, nebo jen díky jezuitské výchově ve škole, nevíme.

Michnova literárně-hudební tvorba obsahuje tři důležitá díla: Česká mariánská muzika – oslava Panny Marie, její radost z narození Ježíše i bolest nad jeho utrpením, kde se poprvé objevuje píseň Chtíc, aby spal; Loutna česká – jejích 13 písní určil k soubornému provedení; Svatoroční muzika – obsahuje písně k jednotlivým obdobím liturgického roku, některé z nich oslavují světce.

Význam této osobnosti dokládá například fakt, že mnohé z jeho písní převzaly kancionály. Celkový obraz o tom, co všechno Michna zkomponoval, není dodnes zcela dovršen. Ještě v roce 1982 byl v Ústředním fondu hudebnin Českého rozhlasu objeven neznámý cyklus vydaný roce 1642 ve Vídni. Podobně nebyla udělána tečka ani za tvorbou Michny-literáta.

SMOLKA, Jaroslav a kol. Malá encyklopedie hudby. Editio Supraphon Praha, 1983. 738 s. ISBN 02-184-83.
FÜRBACH, František. Adam Václav Michna z Otradovic a Jindřichův Hradec v 17. století. Hudební věda, 38 (1-2). pp. 32-39. ISSN 0018-7003.
HRDLIČKA, Josef. Adam Václav Michna z Otradovic ve světle písemných pramenů. K možnostem dalšího výzkumu jeho životních osudů. Hudební věda, 38 (1-2). pp. 132-136. ISSN 0018-7003.