Západočeské lázně

Západočeské lázně leží v povodí řek Ohře a Teplá v krajině vymezené pohořími Slavkovský les, Smrčiny, Krušné hory a Doupovské hory. Nejstarším a nejvýznamnějším lázeňským střediskem je krajské město Karlovy Vary. Ovšem i další lázně patřily zejména v 19. století k předním středoevropským letoviskům s pozoruhodnou mezinárodní klientelou.

Druhé nejstarší jsou Františkovy Lázně (5500 obyvatel) s prameny známými od 15. století. Letovisko samotné založil roku 1793 císař František I. poté, co zde chebský lékař Bernhard Adler inicioval zprovoznění slatinných lázní. Mezi zdejší hosty patřili např. Ludwig van Beethoven nebo Johann Wolfgang Goethe. Jako jediné jsou chráněny jako městská památková rezervace s kompaktní klasicistní, empírovou a historizující zástavbou a rozsáhlými parky. Působí zde městské muzeum a divadlo, populárními cíli jsou hrad Seeberg, mokřad Soos a někdejší sopka Komorní hůrka.

Mariánské Lázně (13 000 obyvatel) se rozvíjejí od konce 18. století, kdy lékař Johann Josef Nehr z kláštera Teplá prozkoumal léčivé účinky místních pramenů. Lázně si oblíbili mj. spisovatelé Johann Wolfgang Goethe, Franz Kafka a Mark Twain, skladatelé Richard Wagner a Gustav Mahler, dále řada státníků, např. císař František Josef I. a britský král Eduard VII. Mariánské Lázně díky tomu bývaly dějištěm oficiálních politických jednání. Město tvoří rozsáhlý soubor historizujících a secesních lázeňských domů, hotelů, vil a též kostelů, kolonád a pavilonů, soustředěných v údolí kolem centrálního parku a hlavní kolonády. Působí zde městské muzeum a divadlo. Město je střediskem chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně byly společně s dalšími evropskými lázeňskými městy nominovány na zápis do seznamu UNESCO.

Historicky významný je i Jáchymov (2500 obyvatel), ležící v hlubokém údolí v Krušných horách. Od středověku proslul jako středisko těžby stříbra s mincovnou, kde se razily slavné tolary, jejichž názvem se inspiroval americký dolar. Dodnes se zde zachovala řada goticko-renesančních měšťanských domů, hrad, radnice a mincovna. Lázně zde vznikly roku 1906 poté, kdy koncem 19. století objevila Marie Curie-Skłodowská ve zdejší uranové rudě nový prvek – radium. Právě radonová voda je unikátním léčebným prostředkem lázní, které jsou soustředěny v dolní části města kolem impozantního hotelu Radium Palace. V 50. letech 20. století Jáchymov neblaze proslul uranovými doly a lágry pro politické vězně – odpůrce komunismu.

Malé lázně Kyselka (800 obyvatel) leží v údolí řeky Ohře a zdejší prameny se využívaly od středověku. V roce 1852 lázně navštívil řecký král Ota I., propagoval je i slavný balneolog Josef Löschner. Nejvíce však prosluly po roce 1867, kdy si zdejší Ottův pramen pronajal Heinrich Mattoni a lázně rozšířil. Zdejší Mattoniho kyselka se brzy zařadila mezi nejznámější minerální vody světa. V druhé polovině 20. století lázně upadaly, ale stáčírna Mattoni zde stále funguje a část zchátralých budov už se podařilo opravit.

Na úpatí Slavkovského lesa leží nevelké Lázně Kynžvart (1500 obyvatel), založené roku 1822 knížetem Metternichem. Ten vlastnil místní empírový zámek (dnes přístupný pro turisty) a shromáždil v něm unikátní sbírky. Postupně zde vyrostla lázeňská čtvrť, k léčbě se využívaly prameny, slatina i zdejší klima.

BABICKÝ, Stanislav. Lázně Kynžvart v minulosti a přítomnosti: Průvodce po městě a okolí. 1. vyd. [Plzeň]: Západočes. nakl., 1969. 96 s.
BARTOŠ, Jaromír. Mariánské Lázně: dějiny města v obrazech = Geschichte der Stadt in Bildern = town history in pictures = istorija goroda v kartinkach. Překlad Marie Pužejová a Pavla Haas. 1. vydání. [Mariánské Lázně]: město Mariánské Lázně, 2018. 143 stran. ISBN 978-80-270-3805-3.
BOŘÍKOVÁ, Jana. Od kyselky ke Kyselce: Kyselka před Mattonim. Vydání: první. Praha: TABET, s.r.o., 2018. 159 stran. ISBN 978-80-270-5102-1.
BRTEK, Josef et al. Západočeské lázně = Westböhmische Bäder: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart, Konstantinovy Lázně. Vyd. 1. Liberec: Nakladatelství 555, 2001. 153 s. Album starých pohlednic = Album alter Ansichtskarten. ISBN 80-86424-14-6.
BURACHOVIČ, Stanislav a WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277-048-9.
BURACHOVIČ, Stanislav a ZEMAN, Lubomír. Hvězdné nebe nad Kyselkou: slavní architekti a stavitelé v lázních Kyselka. Loket: [Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti], 2012. 71 s. ISBN 978-80-904960-1-9.
HLOUŠEK, Jan. Jáchymov = Joachimsthal: Jáchymov, horský urbanistický skvost, který o návštěvníky nestojí... Drobně opravené druhé vydání. Jáchymov: vlastním nákladem vydala: Kateřina Hloušková, 2016. 2 svazky (595; 537 stran). ISBN 978-80-270-2156-7.
MACEK, Stanislav. Františkovy Lázně: historie města. Františkovy Lázně: Městské muzeum, [1995]. 87 s.
PINEROVÁ, Klára, ed. Jáchymov: jeviště bouřlivého století. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2018. 428 stran. ISBN 978-80-87912-98-0.
ZEMAN, Lubomír. Západočeský lázeňský trojúhelník. II., Západočeské lázně v kontextu evropského lázeňského dědictví. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2008. 139 s. ISBN 978-80-87104-41-5.
ZEMAN, Lubomír, KUČA, Karel a KUČOVÁ, Věra. Západočeský lázeňský trojúhelník. Západočeské lázně vybrané k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2008. 119 s. ISBN 978-80-87104-30-9.
ZEMAN, Lubomír a ZATLOUKAL, Pavel. Slavné lázně Čech, Moravy a Slezska. 1. vydání v českém jazyce. Praha: Foibos Books s.r.o., 2014. 498 stran. Slavné stavby. ISBN 978-80-87073-79-7.