Vratislav II. z Pernštejna

^*9. 7. 1530 – ^†20. 10. 1582 okolí Lince, Horní Rakousy (dnešní Rakousko)

Vratislav II. z Pernštejna, zvaný Nádherný, byl synem Jana IV. z Pernštejna a Hedviky ze Šelmberku. Ve 13 letech jej rodiče poslali do Vídně, kde vstoupil do služeb budoucího císaře a českého krále Maxmiliána II. Ve společnosti následníka trůnu, s nímž ho po celý život pojilo úzké přátelství, navštívil Brusel, zúčastnil se šmalkaldské války a prožil čtyři roky ve Španělsku. Nádhera a bohatství španělského dvora nejspíše přesvědčily mladého aristokrata k přijetí katolické víry, které mu otevřelo cestu ke kariéře v císařských službách.

V roce 1551 se Vratislav stal vůdcem reprezentativní výpravy českých šlechticů do Itálie, odkud měli doprovodit Maxmiliána a jeho novou choť Marii Španělskou. Cesta měla zásadní význam pro přijetí italské renesance českou šlechtou, mezi níž do té doby pronikala jen pozvolna. Jako první český šlechtic byl přijat mezi rytíře Řádu zlatého rouna. Vratislavovo sepětí se Španělskem a habsburským rodem potvrdila v roce 1555 svatba se španělskou šlechtičnou Marií Manrique de Lara y Mendoza. Narodilo se jim celkem 21 dětí, z nichž nejznámější byli syn Vratislav a dcera Polyxena.

Poté, co Maxmilián II. usedl na český trůn, jmenoval svého přítele nejvyšším kancléřem Království českého, přičemž Vratislav tuto významnou funkci vykonával až do smrti. Jako přesvědčený katolík a císařův podporovatel se stal významným zastáncem zájmů katolické církve a jezuitů v českých zemích. Kolem pernštejnského dvora na Pražském hradě se postupně začala vytvářet tzv. španělská strana, která sdružovala bojovně naladěné katolické šlechtice.

Vratislavovu postavení jakožto jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého státu odpovídaly i mimořádně vysoké náklady na vlastní reprezentaci. Neváhal nakupovat díla od světových malířů a stavět reprezentativní zámky, mezi nimiž dodnes vyniká velkolepá Litomyšl. Jako mnoho ambiciózních šlechticů nebyl schopen své ohromné výdaje hradit a svým potomkům tak odkázal kromě slávy i téměř nesplatitelné dluhy. Dnes jeho ostatky spočívají v katedrále sv. Víta.

RANDÁK, Jan a kol. Osobnosti českých dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 432 s. ISBN 978-80-242-4196-8.
VOREL, Petr. Páni z Pernštejna: vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Vyd. 1. Praha: Rybka, 1999. 318 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-86182-24-X.