Uran

Nejvýznamněji je uran využíván v jaderných elektrárnách, kde slouží jako palivo. Dále se také používá ve vojenství při výrobě atomových bomb a jako ochuzený někdy v průmyslu a na výrobu protipancéřových střel. Sloučeniny tohoto prvku se hodí také k barvení skla. V České republice existují dvě společnosti barvící skleněné výrobky tímto způsobem. Ty pak získávají fosforeskující zelenou barvu. Množství uranu v tomto skle je nízké, pro zdraví tedy neškodné.

Nejdůležitějším nalezištěm uranu v České republice byl Jáchymov. Těžilo se zde za doby socialistického Československa, často v původních dolech na stříbro. Tato oblast je nechvalně známá pracovními tábory, do kterých komunistický režim posílal politické vězně, aby v nelidských podmínkách těžili uranovou rudu. Vězni zde pracovali bez ochranných pomůcek. Nejhorší situace byla v táboře Vykmanov II u třídírny uranové rudy známé jako Rudá věž smrti, která má dnes status národní kulturní památky. Zde se uranová ruda třídila a nakládala do sudů, které se následně odvážely do Sovětského svazu. Tábory v těchto dolech prošlo kolem 80 000 vězňů, z nichž někteří zemřeli a mnozí měli do konce života závažné zdravotní následky. Nejčastěji to byla rakovina plic, zvýšený byl u bývalých vězňů z uranových dolů také výskyt rakoviny kůže. Podle historika Františka Bártíka zemřelo při dolování uranu v České republice 501 vězňů, seznam však nemusí být kompletní a také nezahrnuje úmrtí způsobené zdravotními potížemi po skončení trestu.

Uran se na území České republiky těžil také v Horním Slavkově, Příbrami a ve Stráži pod Ralskem. Nevytěžená uranová ložiska v České republice existují i dnes, dosud probíhá veřejná diskuse o možnosti jejich budoucího využití.

KALIŠOVÁ, Olga. Těžba uranu v České republice. In: energetika.tzb-info.cz/ [online]. 2. 3. 2017 [cit. 4. 9. 2020]. Dostupné z: https://energetika.tzb-info.cz/elektroenergetika/15439-tezba-uranu-v-ceske-republice
MAJLING, Eduard. Historie a současnost těžby uranu v ČR. In: oenergetice.cz [online]. 24. 1. 2017 [cit. 4. 9. 2020]. Dostupné z: https://oenergetice.cz/ostatni/historie-a-soucasnost-tezby-uranu-v-cr
KOLÁŘOVÁ, Zdenka. Dědictví uranových dolů. In: zdravotnickydenik.cz [online]. 27. 9. 2015 [cit. 4. 9. 2020]. Dostupné z: https://www.zdravotnickydenik.cz/2015/09/dedictvi-uranovych-dolu/
BÁRTÍK, František. Zemřelé nesvobodné pracovní síly v oblastech produkce uranové rudy 1946 až 1986. Příbram, Hornické muzeum. 2011, 135 stran. ISBN 978-80-86869-14-8.
Rudá věž smrti [online]. Věž smrti: 2020 [cit. 7. 9. 2020]. Dostupné z: https://www.vez-smrti.cz/
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Rudá věž smrti [online]. c2020 [cit. 7. 9. 2020]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rud%C3%A1_v%C4%9B%C5%BE_smrti
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Uran (prvek) [online]. c2020 [cit. 7. 9. 2020]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Uran_(prvek)