Tomáš Baťa

*3. dubna 1876 Zlín – ^†12. července 1932 Otrokovice

Tomáš Baťa, zakladatel společnosti Baťa, bývá označován za „prvního globalistu“. Zavedl nový koncept výroby a prodeje svých výrobků, kterým ovlivnil velkou část budoucích podnikatelů, ekonomů a manažerů. Je zřejmě nejznámějším českým podnikatelem, jeho firma patřila k největším českým nadnárodním výrobcům a distributorům obuvi a doplňků.

Baťa se narodil jako třetí dítě sedmé generace zlínského ševcovského rodu, jehož obuvnická tradice sahá až do 17. století. V dílně svého otce pracoval již od dětství – v pouhých šesti letech šil boty pro panenky z odřezků kůže, které v dílně zbyly. V osmi letech mu zemřela matka. Dva roky nato se rodina přestěhovala ze Zlína do Uherského Hradiště, kde se otec podruhé oženil. Ačkoli Baťa neuměl německy, navštěvoval zde německou obecnou školu (jiná ve městě nebyla), absolvoval ovšem jen čtyři roky výuky a ve čtrnácti letech nastoupil ke svému otci do učení.

Mladý Baťa však toužil pracovat nezávisle, a tak v roce 1894 přesvědčil svého bratra a sestru, aby si založili společnou živnost. Ve stejné době se odstěhoval do Zlína. Licenci k samostatné činnosti se sourozencům podařilo získat poměrně brzy a firma s názvem A. & T. Baťa se sídlem ve Zlíně a společným kapitálem 600 zlatých byla na světě. Během prvních dvou let činnosti se společnost ocitla dvakrát na hranici bankrotu a jen díky mimořádné vytrvalosti a píli se ji podařilo udržet. Baťa zavedl několik opatření, která byla ve své době naprosto revoluční – pevnou pracovní dobu od 6.00 do 19.00 hodin s jednou volnou hodinou na oběd, pravidelné týdenní mzdy a také odlišné výplaty podle toho, kolik peněz se jednotlivým pracovníkům podařilo pro firmu vydělat.

Před koncem 19. století začal Baťa vyrábět nový typ plátěné obuvi, tzv. baťovky, jejichž cena byla výrazně nižší ve srovnání s tehdejšími cenami běžných kožených bot, které si většina lidí mohla dovolit pouze výjimečně. Se svou levnou obuví otevřel zcela nový trh, výroba prudce vzrostla, což vedlo mj. i k napojení Zlína na železnici.

Na počátku 20. století postavil Tomáš Baťa první tovární budovu, do které instaloval nejmodernější zařízení na výrobu obuvi. Když počet zaměstnanců přesáhl stovku, stala se Baťova společnost jednou z deseti největších obuvnických firem v Československu. S cílem obohatit své znalosti a zkušenosti Baťa odcestoval v roce 1904 do Spojených států amerických, kde pak mimo jiné v roce 1921 rovněž založil firmu. Po návratu ze Spojených států vybudoval novou třípodlažní továrnu, organizoval v ní práci podle amerických principů, zavedl dvousměnný provoz a současně otevřel obchodní oddělení.

První světová válka byla pro mnohé podnikatele tragédií, Baťa však i přes veškeré nepříznivé okolnosti nalezl způsob, jak ve výrobě pokračovat, k čemuž mu výrazně dopomohly i zakázky na armádní obuv. Po válce Baťa navzdory ztíženým podmínkám svou činnost ještě rozšiřoval – otevřel banku a reklamní a marketingové oddělení, jež produkovalo dodnes známé reklamní plakáty, katalogy, loga atd. Od roku 1923 Tomáš Baťa zastával funkci primátora Zlína. Zde pak začal okamžitě stavět nové domy, školy, nemocnice, kulturní a vědecké instituce atd. V roce 1928 se Československo stalo díky jeho společnosti největším vývozcem obuvi na světě, v roce 1931 měla firma 29 500 zaměstnanců a disponovala zahraničními pobočkami v Německu, Anglii, Francii, Polsku, Švýcarsku, USA, Jugoslávii, Nizozemsku i jinde. Právě Baťovým nápadem jsou také dnes zcela obvyklé tzv. „baťovské“ ceny zakončené číslicí 9 (např. 9,99 Kč).

V roce 1930 Baťa dokončil výstavbu letiště v Otrokovicích, odkud 12. července 1932 za nepříznivých podmínek se svým pilotem vzlétl. To se mu stalo osudným – letoun se krátce po startu zřítil a v jeho troskách skončil život všech pasažérů. V listopadu roku 2000 byla ve Zlíně za posvěcení prezidenta Václava Havla zřízena univerzita nesoucí jméno Tomáše Bati.

 

KRAUS, Ivo, KRÁLÍK, Jan a SERVUS, Stanislav. Vědci, vynálezci a podnikatelé v Českých zemích. Svazek druhý, Škoda, Křižík, Kolben, Klement, Baťa. Praha: Jonathan Livingston, s.r.o., 2017. 209 stran. ISBN 978-80-7551-036-5.