Škoda 1000 MB a Škoda 1100 MB

Škoda 1000 MB je československý rodinný vůz nižší střední třídy, který byl vyráběn v letech 1964 až 1969 v továrně AZNP (nyní Škoda Auto). Byla také vyrobena verze 1100 MB, která se lišila od 1000 MB jen výkonnějším motorem. Mezi lidmi bylo toto auto populárně nazýváno jako „embéčko“ a pro politickou elitu tento vůz znamenal splnění politického úkolu – vytvoření „československého lidového vozu“.

Rozpracovávání nového auta v AZNP začalo už v roce 1955 s cílem vytvořit vůz, který nebude vážit více než 700 kilogramů a nebude spotřebovávat více než 6,7 litru na 100 kilometrů. Za tímto účelem byla v letech 1960–1965 vybudována nová výrobní kapacita s nejnovějšími výrobními technologiemi, které umožnily zhotovovat 400 až 500 vozidel denně. V dubnu 1964 z pásů továrny AZNP sjel první československý velkosériový automobil, který se stal jedním z nejdůležitějších modelů Škody. Jeho nadčasový design byl navržen Janem Žáčkem. Názvy 1000 MB a 1100 MB označovaly velikost motoru vozidel. Jako první z řady nových vozů zohledňoval požadavek na výrobu menších, kompaktních a úsporných aut. Zároveň se jednalo o první vůz mladoboleslavské automobilky, který disponoval samonosnou karoserií, motor měl uložen vzadu a pohon byl umístěn na zadních kolech. Vůz se mohl prohánět rychlostí 120–130 km/h při spotřebě kolem 6,5 litru na 100 km. Celkem bylo vyrobeno 443 141 vozů tohoto typu.

Továrna v Mladé Boleslavi nechtěla nechat nic náhodě, a proto již v roce 1961 vyrobila 50 aut, které podrobila testování na Sibiři, v Tunisu a ve Skandinávii. Současně probíhaly za použití nejmodernější měřicí techniky různé zkoušky jednotlivých součástek. I navzdory tomu byla pro vůz charakteristická rychlá koroze a přehřívání v létě. Kvalita prvních vyrobených automobilů nedosahovala příliš vysoké úrovně, auto si kvůli potřebě neustálých oprav získalo přezdívku „tisíc malých nemocí“. Zajímavostí také je, že před zahájením sériové výroby továrnu v Mladé Boleslavi navštívil Leonid Iljič Brežněv, druhý nemocnější člověk Sovětského svazu v té době, který se vyfotil v novém autě s ředitelem AZNP Josefem Kadeřávkem (tato fotografie vyšla na obálce časopisu Svět motorů). Cena tohoto „lidového vozu“ odpovídala tehdejším až 31 průměrným měsíčním mzdám.

 

KRÁL, Zdeněk. Století českého automobilu. 1. vyd. Praha: BB/art, 2010. 221 s. ISBN 978-80-7381-806-7.

ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Dvě století českých automobilů. 1. vydání. V Brně: CPress, 2015. 160 stran. ISBN 978-80-264-0716-4.