Schwarzenbergové

Původ Schwarzenbergů sahá ke staré německé šlechtě, konkrétně k franckým rytířům z rodů Seinsheimů, jež dobové prameny poprvé zmínily ve 14. století. V roce 1654 byli uvedeni mezi českou šlechtu. Roku 1670 byl Jan Adolf ze Schwarzenbergu povýšen na říšského knížete. S českým prostředím se Schwarzenbergové brzy sžili a postupně získali rozsáhlá panství v severních a jižních Čechách, např. Český Krumlov, Třeboň, Orlík a Hlubokou nad Vltavou. V roce 1918 vlastnili celkem 247 736 ha pozemků, což z nich činilo mezi českou šlechtou největší pozemkové vlastníky. Vynikli jako vojáci a politici a během 17.–20. století zastávali v habsburské říši nejvyšší místa. Sehráli významnou roli např. v napoleonských válkách a v revoluci roku 1848, někteří pak podporovali i české obrozenecké snahy. V 19. století se rozdělili na dvě větve, orlickou a krumlovskou.

Po vzniku Československé republiky byla Schwarzenbergům na území Čech zabavena významná část majetku, přesto z většiny zůstali republice věrni. Patřili k vyhraněným odpůrcům nacismu a hitlerovského Německa, které v roce 1940 uvalilo na jejich majetek nucenou správu a tehdejší hlavu rodu Jindřicha Schwarzenberga poslalo do koncentračního tábora v Buchenwaldu. V roce 1947 Československo přesto zabavilo krumlovské linii Schwarzenbergů zbylý majetek a jejím příslušníkům znemožnilo návrat do země, kvůli čemuž přijalo speciální zákon známý jako Lex Schwarzenberg. Orlické větvi zabavili majetek o rok později komunisté, po roce 1989 byl však navrácen do rukou současného zástupce rodu Karla Schwarzenberga, který se také ihned aktivně zapojil do českého politického a společenského života. Rod vlastní rozsáhlý majetek v Německu, Rakousku a České republice a nadále si uchovává mezi evropskou šlechtou významné postavení.

Významní představitelé:

• Karel Filip ze Schwarzenbergu (1771–1820) – diplomat a vojevůdce, který se účastnil četných bojů v napoleonských válkách, velitel koaličních vojsk v bitvě u Lipska.
• Felix ze Schwarzenbergu (1800–1852) – významný rakouský politik. Jako rakouský ministerský předseda se v letech 1848–1852 podílel na potlačení demokratizačních snah v Rakouském císařství a na znovunastolení panovnického absolutismu.
• Karel Schwarzenberg (^*1937) – dědic krumlovské i hlubocké větve Schwarzenbergů. Po pádu komunismu působil jako kancléř prezidenta Václava Havla, v letech 2007–2009 a 2010–2013 jako ministr zahraničí České republiky. V roce 2014 neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách.

Upoutávka

ANTONÍN, Robert et al. Encyklopedie českých dějin: osobnosti, fakta a události, které utvářely naši historii. Vyd. 1. Praha: Reader's Digest Výběr, 2008. 520 s. ISBN 978-80-86880-65-5.
JUŘÍK, Pavel. Schwarzenbergové: nic než rovné. Vydání první. Praha: Knižní klub, 2018. 167 stran. Universum. ISBN 978-80-242-6010-5.