Sámova říše

Počátky Sámovy říše sahají do roku 624, kdy se část středoevropských slovanských kmenů vzbouřila proti nadvládě kočovných Avarů. Do čela povstalců se postavil franský kupec Sámo, pobývající tehdy na slovanském území. Projevil se přitom natolik schopně, že nejen dopomohl Slovanům k vítězství, ale byl následně zvolen jejich „králem“.

Sámova říše nepředstavovala centralizovaný státní útvar, ale spíše předstátní kmenový svaz, v němž předáci jednotlivých kmenů (alespoň formálně) uznávali autoritu svého „krále“. Jádro říše se nacházelo nejspíše na Moravě, její moc nejspíše sahala také na území dnešních Čech, Rakouska a příhraničních oblastí na východě dnešního Německa. V roce 631 proti Sámovi vytáhl s vojskem franský král Dagobert I., byl však poražen v bitvě u Wogastisburgu v západních Čechách. Sámovo vojsko následně opakovaně vyplenilo východní oblasti franského království a donutilo Dagoberta žádat o mír. Po Sámově smrti v roce 658 či 659 se říše nejspíše rozpadla, některá centra, která v této době vznikla, se však úspěšně rozvíjela i v následujícím století a měla důležitou úlohu při formování Velké Moravy.

V českém historickém povědomí je Sámova říše považována za první státní útvar, který se již skutečně vztahuje k dějinám Čechů, a jako takový je uváděn i ve školních učebnicích. Informace o ní jsou však známy pouze z jediného, nepříliš spolehlivého pramene, tzv. Fredegarovy kroniky ze 7. století, není proto zcela jisté, zda v této podobě skutečně existovala.

BLÁHOVÁ, Marie, FROLÍK, Jan a PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek 1. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-264-1.
LUTOVSKÝ, Michal a PROFANTOVÁ, Naďa. Sámova říše. Vydání 1. Praha: Academia, 1995. 89 stran, 12 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 80-200-0420-3.